Čtyřdenní pracovní týden v praxi? Microsoft v Japonsku to vyzkoušel

Čtyři dny v práci a tři dny volna? Žádné sci-fi – příkladem je technologický gigant Microsoft, který v Japonsku zkrácený pracovní týden úspěšně otestoval a ohromujícími účinky vyvrátil pochybnosti všem skeptikům. 

Magazín

 

Osmihodinová pracovní doba, pět dní v týdnu – to je realita, která je považována za běžný standard a denní chleba většiny zaměstnanců. Tato situace se však na mnoha místech začíná měnit a trh práce nabírá novou podobu, v rámci které zkrácený pracovní týden není nic nemožného. Hlavní myšlenka tohoto projektu je jasná: odpočatí zaměstnanci pracují efektivněji a s větším nadšením. Tuto tezi se rozhodl otestovat i japonský Microsoft. Jak to vlastně dopadlo?

 

Výsledky čtyřdenního pracovního týdne? Zvýšená produktivita a úspory energií

Navzdory všem pochybnostem se ukázalo, že risk v podobě větší zaměstnanecké svobody a flexibility, skutečně přinesl vytoužené ovoce. Pracovníci japonského Microsoftu si na vlastní pěst vyzkoušeli, jaké je chodit do práce pouze čtyři dny v týdnu a dostávat přitom stejnou mzdu. Volné pátky společnost zavedla v létě 2019 a dobře udělala – u 2300 zaměstnanců se podařilo zvýšit jejich produktivitu až o 39,9 %. Prezident japonského Microsoftu, Takuya Hirano, dodává, že za těmito úžasnými výsledky stojí zejména efektivnější nakládání s časem a menší tendence zaměstnanců k prokrastinaci. 

 

 

To však není zdaleka všechno. Tento experiment rovněž odhalil i další výhody, které si zaslouží svou pozornost. Čtyřdenní pracovní týden měl rovněž výrazný pozitivní dopad na životní prostředí – ukázalo se, že díky volným pátkům klesla spotřeba vody, papíru a elektřiny, a to dokonce o 23,1 %.

 

Další inspirace ze zahraničí

Microsoft však nebyl první, kdo si čtyřdenní pracovní týden vyzkoušel na vlastní kůži: v roce 2018 ho předběhla například novozélandská společnost Perpetual Guardian, která zkrácený úvazek otestovala v rámci osmi týdenní lhůty. I zde byl zaznamenán velký úspěch, neboť míra produktivity zaměstnanců stoupla až o 20 %. Během této zkušební doby se rovněž zlepšila týmová spolupráce, snížila se úroveň stresu a 78 % pracovníků společnosti dokonce prohlásilo, že konečně našlo rovnováhu mezi osobním a pracovním životem – zkrátka win-win situace pro obě strany. 

 

 

Jak je na tom Česko?

Co se týče České republiky, ta pracovní experimenty nechává stranou a drží se standardní pracovní doby. Mezi hlavní “NE” patří názor, že mezi kratší pracovní dobou a vyšší produktivitou nemusí platit nepřímá úměra. Mimo to v této záležitosti panují i spekulace o tom, že zkrácená pracovní doba nemusí přispívat k lepším pracovním výkonům a motivaci, a naopak může dokonce vést k poklesu ekonomiky.

I přes velkou skepsi se v České republice objevilo pár odvážlivců, kteří se rozhodli zkrátit osvědčenou pracovní dobu a zlomit tento hluboce zakořeněný zvyk. Příkladem může být například společnost Vašečočky, která standardních osm hodin práce zkrátila pouze na sedm. Proti proudu se rozhodla jít i digitální agentura Sherpas, která na začátku roku 2019 otestovala čtyřdenní pracovní týden, a to rovněž s pozitivními výsledky. 

Suma sumárum, přestože se ve většině tuzemských firem zkráceného pracovního týdne zatím nedočkáme, nadějné vyhlídky do budoucna tu stále jsou. Ze zahraničních a českých analýz se dozvídáme, že kratší pracovní doba může skutečně vést k zvýšené produktivitě a nižším nákladům na energie. Nadnárodní ikona v podobě japonského Microsoftu jasně odkazuje na pozitivní výsledky, které jsou potvrzeny tvrdými daty i výpovědi zaměstnanců. A co vy, jak by se vám líbila zkrácená pracovní doba? 

 

 

Připravila: Petra Pruden

Sdílet: