CoolClub pro IT odborníky

"Zkrátka takový firemní odpadový Tinder," představuje v nadsázce Cyril Klepek svůj start-up Cyrkl

09.04.2020

„Pro někoho odpad, pro jiného zdroj,“ tak zní motto pražského start-upu Cyrkl, který lidem ukazuje nový způsob, jak využít nahromaděný odpad a zamezit vzrůstajícímu počtu skládek. Jak konkrétně funguje toto digitální odpadové tržiště a v čem tkví jeho hlavní smysl? Na naše otázky nám odpovídal CEO Cyrklu, Cyril Klepek.

 

CoolDialog

 

Každý rok bojuje o přízeň investorů a potenciálních zákazníků nepřeberné množství start-upů. Jen některé z nich se však dostanou do čela a své publikum skutečně oslní. Velký potlesk si vysloužil nový pražský projekt Cyrkl, jehož cílem je efektivní využití stávajícího odpadu. Pojďte si přečíst příběh tohoto inovativního pražského start-upu. Na otázky nám bude odpovídat ředitel Cyrklu, Cyril Klepek.

 

O Cyrklu je v poslední době velmi slyšet. Můžete nám prozradit, kdy a jak vlastně vznikl? Co bylo vůbec prvotní myšlenkou pro vznik tohoto projektu?

Cyrkl začal vznikat v hrubých praktických obrysech v roce 2018. Myšlenka prošla ověřováním zájmu na trhu, hloubkovými rozhovory, poznáváním a identifikováním konkrétních problémů odpadového segmentu trhu. Poté se myšlenka začala zhmotňovat v návrzích studia Švejda&Goldmann, kterou pak zhmotnil programátorský tým BlueGhost a v dubnu 2019 se na svět dostala Burza druhotných surovin. Tento pilot běžel 9 měsíců, během kterého se registrovalo přes 400 firem, které aktivně začaly obchodovat druhotné suroviny a odpad. Poté jsme ve spolupráci s výše zmíněnými týmy vytvořili už oficiální plnohodnotné digitální tržiště, které běží dnes se spoustou nových rozšíření, která vycházela také z dalších průzkumů a rozhovorů s klienty.

Cyrkl je klíčovým hráčem v české cirkulární ekonomice, neboť propojuje poptávku s nabídkou odpadů od firem a obcí, což tu do jeho vzniku chybělo. Bez takovéhoto tržiště by zde cirkulární ekonomika naplno nemohla fungovat, protože umožňuje velmi jednoduše velkému množství firem její principy naplnit.

 

 

V rozhovoru pro Forbes uvádíte, že Cyrkl je v podstatě takový TINDER pro odpadky. Můžete nám blíže specifikovat, jak funguje a v čem tkví jeho hlavní smysl?

Naším cílem je propojit co nejlépe toho, kdo odpad či druhotnou surovinu vlastní, s tím, kdo ji může využít. Snažíme se tak dát dohromady dvě strany, které jsou si navzájem prospěšné a ideálně mezi nimi může vzniknout kvalitní a dlouhodobý vztah. Trvající obchodní vztahy mohou přinášet spoustu výhod oběma stranám, mezi jednu z nich patří samozřejmě finanční ušetření na poptávajícího a výdělek na straně nabízejícího. Takže zkrátka takový firemní odpadový Tinder.

 

Pokud by se k Cyrklu chtěl někdo přidat, co pro to musí udělat? Jaké jsou podmínky pro participace?  

Je to jednoduché, na Cyrkl se může zaregistrovat kdokoliv. Fungujeme na takzvaném freemium modelu. To znamená, že hlavní služby jsou ze začátku zdarma. Stačí se registrovat na webu a platformu začít využívat. Pokud to někdo s námi myslí vážně, tak poté přejde do verze Cyrkl Profi za velmi přijatelnou cenu. Doporučujeme nabízet větší objemy odpadu či druhotných surovin. S jistotou můžeme říct, že si pro kyblík kovu či 5 papírových krabic dnes nikdo nedojede, budeme-li se ale bavit třeba o stovkách či tisících kusech krabic z nějakého obchodu, tak už to začíná dávat smysl pro všechny.

Webové rozhraní je velmi jednoduché a intuitivní. V případě jakýchkoliv problémů nás mohou zákazníci kontaktovat napřímo telefonicky nebo e-mailem a my jim s čímkoliv pomůžeme. Stejně tak aktivně pracujeme na propojování nabídek na tržišti, přednost mají samozřejmě platící zákazníci ve verzi Cyrkl Profi, ale pravidelně se věnujeme všem nabídkám i poptávkám, které se u nás objeví.

 

 

Když už mluvíte o velkém objemu odpadků, můžete nám prozradit, jaké materiály se na Cyrklu nejvíce objevují?

Nejvíce obchodované jsou plasty. Tento trh je velmi progresivní a materiály jsou v ČR dobře využitelné. V současné chvíli máme i nejvíce nabídek v sekci plastů, a to ve všech různých formách – regranuláty, drtě, plastové kyblíky, big bagy a spousty dalších. Druhou nejčastější komoditou jsou pak u nás stavební suroviny, které obecně tvoří cca 50-60 % všech odpadů, které jako společnost vyprodukujeme. I přes probíhající krizi na papírové burze se u nás velmi dobře obchodují také papíry – karton, skart atd.

 

Zaměříme-li se na klienty mimo Českou republiku, jaké další zahraniční firmy se k Cykrlu zatím připojily?  

Máme web dostupný v pěti jazycích a obchoduje přes nás kolem 600 firem z celé Evropské unie. Mezi klienty najdeme ale také ruskou firmu, texaského zákazníka či podnik z Turecka. Aktivněji expandujeme například na Slovensko a další regiony nás v letošním roce čekají. Mezi velké společnosti, které přes nás obchodují patří Škoda Auto, Strabag, Skanska, Lidl nebo Kaufland a řada dalších.

 

I přes takto velkou klientelu, předpokládám, že tu jsou nějaké výzvy, které před vámi leží. Existují momentálně nějaké limity, které Cyrkl v této fázi brzdí?  

Mezi největší limity v České republice patří určitě ustrnulá mentalita v odpadovém hospodářství, netransparentnost tohoto odvětví a špatný přístup státního aparátu. I ve třetí dekádě 21. století stále upřednostňuje český stát skládkování místo materiálového využívání a recyklace. Na skládkách tak končí obří objemy znovu využitelného materiálu a konec skládkování se bohužel odloží do roku 2030.

Kdyby stát preferoval recyklaci a znovu využívání materiálů, a ne jejich skládkování, tak by mohl například zrušit daňové zvýhodnění skládek a mohl by daňově zvýhodnit recyklaci, neboť ta se nastartuje, pokud přestane být skládkování tím nejlevnějším řešením. Stejně tak by v takovém případě podpořil lepší měření a mapování jednotlivých odpadových toků v celé zemi. Dnes například nevíme, kolik přesně a jakého materiálu končí na skládkách.

 

Jaké máte s Cyrklem do budoucna vize a plány? 

Co můžeme prozradit je, že míříme do zahraničí. Primárně nyní do regionu střední a východní Evropy. Chceme získat co největší objem firem z našich sousedních zemí, ale vyrazit i dál. Na konci roku bychom chtěli mít na Cyrklu 2500 aktivních firem, které budou aktivně obchodovat materiály v celém evropském prostoru.

Podstatnou součástí je také zapojování strojového učení, které letos hodláme dále zdokonalovat. Již nyní na našem tržišti funguje a v dnešních dnech řešíme jeho zdokonalování pro ještě lepší propojování nabídek s poptávkou podle jednotlivých surovin a lokalit. Do budoucna je strojové učení důležitým prvkem v celé architektuře našeho tržiště, neboť bude obchodování urychlovat a zkvalitňovat i při tisících nabídkách denně.

 

Cyril Klepek – Medailonek

Cyril Klepek je zakladatel a ředitel Cyrkl – digitálního odpadové tržiště, které vidí v odpadu zdroj a pomocí pokročilých technologií propojuje původce odpadů s finálními zpracovateli. Je dlouhodobým expertem na poli inovací a cirkulární ekonomiky. Absolvoval VŠE obor Ekonomie a hospodářská politika, kde pokračoval na doktorské studium. V tomto období měl zároveň na starosti inovace v Raiffeisenbank a vznik Raiffeisen Advisory. Byl inovačním leaderem v agentuře Direct People a je šéfredaktorem publikací Cirkulární Česko 1 a 2."



Připravila: Petra Pruden