CoolClub pro IT odborníky

Robotický potápěč propojuje lidský zrak a dotek s mořskými hlubinami

01.09.2022

Robotický potápěč zrozený na Stanfordově univerzitě již prozkoumal potopené lodě, letadla a ponorku a sestoupil do hloubky až 1 km. Speciální funkce robota OceanOneK umožňují jeho operátorům mít pocit, že i oni komunikují s těmito hlubokomořskými destinacemi v takové míře, že dokonce cítí odpor vody.

 

Novinky

 

Když se humanoidní podmořský robot OceanOneK během jednoho ze svých prvních ponorů přiblížil k zábradlí paluby potopeného italského parníku Le Francesco Crispi v hloubce asi 500 metrů pod hladinou Středozemního moře, měl robotik Oussama Khatib ze Stanfordovy univerzity pocit, jako by tam sám byl. Cítil odpor vody a dokázal rozeznat tvary kolem sebe.

Je tomu díky haptickému (dotykovému) systému zpětné vazby, který činí robota jedinečným, neboť ostatní podvodní stroje jsou většinou opatřené pouze kamerami. Kromě dokonalého obrazu proto dokáže přenášet i neuvěřitelně realistické dotykové vjemy. Vědcům se tímto způsobem naskytla možnost, jak prozkoumat místa, kam se doposud ještě nikdo nevydal, a zároveň ukázat, že z nich lze dálkově přenést lidský dotek, vizi a interaktivitu.

 

 

Během dvou cest kolem Středozemního moře zaznamenal tým odborníků mnoho úspěchů, avšak tím hlavním je prokázání funkční autonomie v hloubce téměř 1 000 metrů. Právě tento pokrok se zasloužil o přejmenování OceanOne na OceanOneK, kdy poslední písmenko slouží jako zkratka kilometru.

Projekt je nejen ztělesněním pokročilých inovací v oblasti haptiky a podvodní robotiky, ale zároveň i nových příležitostí pro oceánografii a podvodní inženýrské činnosti, pod kterými si například můžeme představit kontrolu/opravu lodí či budování infrastruktury.

OceanOneK představuje i jedinečnou cestu k pochopení minulosti. V rámci dalších expedic, které jsou plánovány v lokalitách po celém světě a zahrnují ztracená města, korálové útesy, archeologicky významné vraky a další nebezpečná a nedosažitelná místa, mohou odborníci vyhledávat a získávat materiály pro svůj výzkum.

 

 

Připravila: Kristýna Nováková

Foto: Andrew Brodhead; Frederic Osada/DRASSM/Stanford; Teddy Seguin/DRASSM