Šok! Richard, gorila z pražské Zoo byl zvolen prezidentem! I takto mohou vypadat fake news

Z velkého množství informací, které za den pojmeme, je potřeba rozpoznat ty skutečné od vymyšlených či záměrně pozměněných, tedy tzv. fake news. Kdo je jejich nejčastějším šiřitelem? A jak s nimi v Česku bojujeme? Čeští bojovníci proti dezinformacím, elfové, drží rekord - vybudovali unikátní databázi dezinformačních řetězových mailů. Má jich už 15 tisíc.

 

Magazín

 

Kde se vzaly, tu se vzaly fake news

Samotné falešné zprávy nejsou pro společnost nic nového. Lživá sdělení, která měla za cíl někoho poškodit, politicky zmanipulovat či pobavit, se šířila odjakživa. Záměrné šíření lživých zpráv bylo součástí bojové taktiky prokazatelně od staré Číny a antiky.

Jak poznat fake news dnes? Falešné zpravodajské výstupy postrádají redakční normy a procesy zpravodajských médií pro zajištění přesnosti a důvěryhodnosti informace. Tím, že se fake news překrývají s ostatními informacemi, vzniká informační bias, jako je misinformace (nepravdivé nebo zavádějící informace) a dezinformace (nepravdivé informace, které jsou záměrně šířeny za účelem klamat lidi.

 

Deepfake: nebezpečí 21. století

Jedná se o falešné generování videí na bázi umělé inteligence známé také jako DeepFake. Tato videa jsou význačné hlavní tím, že původní obličej lze nahradit jiným. Na příklad obličejem známé osobnosti. Dnes jsou deep faky na takové úrovni, že jde jen těžko rozpoznat, jestli se jedná o opravdovou osobu nebo fake.

Na internetu se například objevilo zdánlivě pravé video, ve kterém Barack Obama slovně napadá bývalého prezidenta Donalda Trumpa. Video vytvořil americký portál BuzzFeed, aby upozornil na možnosti a nebezpečí, která se pojí s umělou inteligencí a postupující digitalizací. Právě technologie deep fake je považována za budoucnost fake news.

Aktuálním příkladem deep fake je video prezidenta Volodomyra Zelenskeho, který na zfalšovaném videu vyzývá Ukrajince ke složení zbraní.

 

 

Pandemie falešných zpráv

Pokud jsme něco v pandemii Covid-19 zažily, tak to byla spousta falešných informací, které se na nás valily ze všech směrů. Otázkou je, dokážeme se jim bránit?

Studie mluví jasně. Alespoň jednou uvěřilo nějaké falešné zprávě 94 % dotázaných Čechů a vícekrát jí naletělo 55 % Čechů. Světový průměr lidí, kteří opakovaně uvěřili falešným zprávám, činí 44 %. 

Nedávná studie Massachusettského technologického instututu dokazuje, že každá dezinformace je o 600 % úspěšnější než ekvivalentní pravdivá informace.

Zde je několik nejbizarnějších příkladů fake news, kterým v období pandemie někteří lidé uvěřili.

 

Testy slouží k tomu, aby nás očipovali

Asi nejrozšířenějším hoaxem bylo tvrzení nejmenovaného „přítele z Anglie“, který byl na testu a spustila se mu krev z nosu. Když si sáhl do nosní dírky a vytáhl nanočip, který mu tam údajně v odběrovém místě aplikovali.

 

Rouška pokropená octem

Podle uživatele sociální sítě Facebook stačí pokropit obyčejný ubrousek octem. Ten vytváří sterilní prostředí a není škodlivý lidskému tělu. Označil tento vynález jako lepší variantu, než je kupovaná rouška.

 

Pití dezinfekce

Žena vypila hrnek s dezinfekcí z obavy, že se nakazí nemocí Covid-19. Následně ji musela odvést sanitka. Záchranářům řekla, že se vypitím dezinfekce chtěla chránit. Vypila přibližně 200 ml chemikálie. Co tím možná také dokázala? Během pandemie v Česku vzrostl v období tří měsíců počet otrav dezinfekcí o 80 případů oproti minulému roku. 

 

Válka s Ruskem se blíží mílovými kroky!

Tato dezinformace oznamovala, že se na Ukrajině hromadí pouštní technika z Iráku. Transporty údajně probíhaly za nejpřísnějšího utajení v noci. Tento hoax vypustil do světa slovenský Presstv.sk s odkazem na AE News. Podle této zprávy americká armáda využívá pandemie Covid-19 a potají přesouvá vlaky s tanky a obrněnými vozy na Ukrajinu. Slovenské ministerstvo obrany ale tuto zprávu označilo za hoax.

 

 

Čeští elfové: bojovníci s fake news

S fake news bojujeme. V České republice vznikla neformální skupina, která se fake news zabývá. Skupina, která si říká Čeští elfové, se přirovná k analytické agentuře. Mluvčí Českých elfů pro Mladou frontu dnes řekl: „Čeští elfové analyzují ruské dezinformační kampaně. Vybudovali jsme světový unikát – největší databázi dezinformačních řetězových mailů, v níž máme na patnáct tisíc autentických textů.“ 

Databáze je anonymní a přístupná veřejnosti. Jedná se například o řetězové e-maily, které se vyskytují v českém kyberprostoru. Jejich znění je zkráceno, aby se zabránilo jejich dalšímu šíření, ale můžete zažádat o plnou verzi. Nejčastější témata se týkají každodenního života. Objevuje se kritika Evropské unie, vlády, varování před migranty, nejrůznější teorie o pandemii Covid-19, ale také téma války na Ukrajině.  

Čeští elfové se zaměřují zejména na lži a dezinformace, které k nám doputují z Ruska. S osvětou začali už před pěti lety, kdy s tím nikdo nic nedělal.

„Na internetu se můžeme setkat s tvrzeními, že pokud nepřestaneme podporovat Ukrajinu nebo se nezačneme znovu spoléhat na ruský plyn, budeme v zimě mrznout a hladovět,“ řekla Kristína Šefčíková, projektová manažerka v Prague Security Institute.

 

Nejčastější šiřitelé: senioři

Ačkoli dezinformační e-maily ovlivňují názory desetitisíců občanů, jsou nejčastějším šiřitelem nepravdivých zpráv lidé seniorního věku. Podle organizace Elpida a Nadace O2 z roku 2018 se s řetězovými e-maily setkalo přes 90 % seniorů a 20 % z nich přiznalo, že se někdy podílelo na jejich dalším šíření.

Podle průzkumu agentury STEM téměř třetina českých seniorů sleduje dění o aktuálních událostech převážně prostřednictvím komerčních televizních stanic TV Nova a Prima a vyhýbá́ se veřejnoprávním médiím, zejména České televizi.

Zhruba třetina českých seniorů je aktivními uživateli internetu. Senioři tráví na internetu průměrně 2–3 hodiny denně. Nejčastěji používají e-mail, vyhledávají informace nebo čtou zprávy.

Až pět procent lidí v Česku alespoň jednou za měsíc přepošle svým známým dezinformaci. Dalších deset procent lidí se pak o dezinformace zajímá a aktivně je vyhledává, dál je však nešíří. Podle agentury STEM jsou mezi šiřiteli zejména lidé, kteří chtějí být uznáváni okolím. Tady je jejich řazení podle typu.

 

Kdo je typický šiřitel fake news?

Agentura STEM sestavila seznam typickýc šiřitelů fake news. 

 

Nezkušený junior

Je pro ně důležité být v kontaktu s vrstevníky a udržovat s nimi kontakt. Nedbá na to, co posílá. Snadno se nechá ovlivnit.

 

Světák

Bývá uznávaný názorový vůdce, alespoň v jeho okolí. Fake news šíří dál, aby si udržel svůj vliv.

 

Všeználek

Chce všem v jeho blízkosti dokázat, že má přehled. Prahne po uznání a pomyslném poklepání po rameni. V médiích se moc neorientuje, proto šíří dezinformace a konspirační teorie.

 

Badatel

Fake news nešíří, aby získal přátele, jde mu pouze o uznání a respekt. Sám si hledá informace v zahraničních médiích. Má svůj vlastní názor na to, jak svět funguje.

 

Jak rozpoznat fake news

K důkladnému pochopení fenoménu fake news je stěžejní zkoumat způsoby, jakými se falešné zprávy projevují a jak velký mají dopad na dnešní společnost. Musíme se naučit rozpoznat algoritmus vzniku, příčiny a naučit se rozlišovat mezi pravdivými, nepravdivými či pozměněnými informacemi.

Pro ulehčení rozpoznání fake news mohou sloužit následující otázky: Kdo je autorem sdělení? Co je obsahem sdělení? Komu je určeno? Jakými prostředky se snaží upoutat pozornost? Proč bylo vytvořeno?

Zásadní je rozvíjet kritické myšlení i u dětí a seniorů. Ti bývají v záležitostech fake news nejzranitelnější.

 

 

Připravila: Karolína Farná

Sdílet: