CoolClub pro IT odborníky

Počítačová myš slaví 55. výročí! Přečtěte si její příběh

31.05.2023

Počítačová myš slaví neuvěřitelných 55 let od svého vzniku. Tento průlomový vynález představil americký vědec Doug Engelbart spolu se svým týmem odborníků ze Stanfordova výzkumného ústavu. Jak to tenkrát bylo a proč se myš jmenuje myš?

 

Magazín

 

Už je tomu 55 let, co se na scéně objevil první prototyp počítačové myši, jednalo se o opravdu průlomový vynález z dílny Douglese Engelbarta a jeho týmu. Vzhledem k tomuto významnému jubileu to nejde ani jinak, než se podívat do minulosti a zjistit, jak to, že se myš stala tak nezbytným nástrojem každodenního života.

 

Hranatá dřevěná krabička

První počítačová myš se těm současným ani zdaleka nepodobala, byla totiž hranatá a veškeré technické komponenty skrývala v dřevné krabičce. A to ani není řeč o tom, že se poměrně špatně ovládala. I tak se ale na tehdejší dobu jednalo o obrovský krok vpřed v informačních technologiích.

Cesta k vynálezu počítačové myši ale sahá až do roku 1961, kdy si Engelbart během jedné konference vytáhl svůj poznámkový blok a poprvé myš načrtl, respektive zařízení, které by lidem umožnilo fyzickou interakci s CRT obrazovkou počítače. K tvorbě prvního prototypu ale došlo, až o tři roky později, tedy v roce1964, čehož se chopil vedoucí konstruktér v Engelbartově výzkumném středisku.

Zařízení bylo vyřezáno z kusu dřeva a součástí bylo kolečko, které přeměňovalo pohyb zařízení na pohyb kurzoru na obrazovce. Obsahovalo pouze jedno červené tlačítko na horní straně a z jeho zadní části vycházel kabel.

 

 

Pro veřejnost

Myš byla ale široké veřejnosti poprvé představena až v roce 1968 na konferenci Fall Joint Computer Conference v San Francisku. Tehdy Engelbart spolu se 17 dalšími kolegy z instituce SRI uspořádali představení trvající 90 minut.

Proč se vlastně zařízení nazývá zrovna myš? Ani vědec Douglas Engelbart se svým týmem vlastně neví, jak k tomuto pojmenování přišli. Původně při jejím vzniku ji totiž tým vývojářů říkal „vstupní zařízení založené na přenosu pohybu ruky do grafického adaptéru“.  

Jedna z teorií mluví o tom, že to název přišel se vzhledem nástroje, jeho tvar a také fakt, že z něj vystupuje dlouhý kabel (i když to už teď není pravidlem), připomíná myš a myší ocas. Pojmenování se každopádně ujalo a nikdo už zařízení neřekne jinak.

Mimo počítačovou myš, ale vědec Doug Engelbart za svůj život přišel ještě s dalšími dvaceti vynálezy, přičemž jedním z nich byl například i tabulkový procesor. Faktem je, že letošní rok je ještě významnější tím, že je to přesně deset let od Engelbartova úmrtí, ke kterému došlo v jeho 88 letech, v červenci 2013.

 

Myši, které se nedokázaly prosadit v praxi

Ovládání auta nohama je běžnou záležitostí, proč by tomu tak nemohlo být i s počítačem? To pravděpodobně běželo hlavou členům Fentek Industries, kde přišli s nápadem Footime Mouse.

Fungovalo to tak, že jste si na pravou nohu nasadili pantofel, která snímá pohyb ve všech směrech a levou nohou pak obsluhujete pět tlačítek a jedno rolovací kolečko. Říkáte si proč něco takového?

Výrobce si od vynálezu sliboval konec syndromu karpálního tunelu, posílení středového svalstva a možnost ponechat ruce na klávesnici po celou dobu práce na počítači. Hádáte dobře, toto řešení brzy upadlo v zapomnění.

 

Vyskakovací myš
I tento model myši je už dávno v propadlišti historie, ale rozhodně stojí za zmínku. V devadesátých letech přišla společnost HP s velice originálním řešením počítačové myši.

Byla totiž ukryta v těle notebooku OmniBook 800. Jak to vypadalo? Stačilo stisknout jediné tlačítko a z pravé strany notebooku vyskočilo zařízení, které stačilo povytáhnout, rozložit a začít používat.

 

Pen Mouse
Třetí a dnes již poslední zajímavou variantou počítačové myši bylo bezdrátové pero, tzv. Pen Mouse, které vycházelo z klasické myši, i když jen funkcemi. Lišilo se totiž jinak ve všem ostatním, v tvaru těla, vzhledem, a hlavně také způsobem držení, což připomínalo spíše držení některé psací potřeby.

Na spodním konci mělo optický snímač, který sledoval pohyb po podložce a transformoval ho do pohybu kurzoru na obrazovce. Na horní straně jste mohli najít dvě tlačítka určená pro ovládání ukazováčkem.

K pohonu pera sloužila mikrotužková baterie a hlavní výhodou takto vypadající „myši“ bylo více ergonomické držení, i když se nakonec jednalo o slepou uličku ve vývoji.

 

 

Připravila: Petra Sauerová