CoolClub pro IT odborníky

Zranění při home office: Hovor s kolegou při čištění bazénu? Pozor na úraz, tenhle rozhodně nebude pracovní

S výměnou kancelářských prostor za „domácí prostory“ vyvstaly otázky ohledně pracovních úrazů na home office. Jak postupovat, když si při spěchu na videokonferenci zlomíte nohu na schodech? Jak je to v případě OSVČ? Za jakých podmínek mají OSVČ nárok na finanční odškodnění? A jaké případy úrazů na HO se nejčastěji řeší? Odpoví a poradí odborníci na odškodnění Tomáš Beck z Vindicie a Tomáš Smolík z D.A.S.

 

Legislativa

 

Česká legislativa nemá specifický zákon, který by problematiku zranění při práci z domova řešil, vzhledem k okolnostem posledního roku se však i tato problematika začala specifičtěji řešit. S právní ochranou v zádech je však téměř jisté, že vám odškodnění při (skutečně) pracovním úrazu bude přiznáno. Takovým případům je však lepší se vyhnout a být připraven. Co pro to udělat? Poradí odborník na odškodnění Tomáš Beck.

 

Na home office z garáže zapomeňte

Měl by správně zaměstnavatel svého zaměstnance před odchodem na home office právně poučit o BOZP při práci z domova?

Ano, zaměstnanec by měl být seznámen se zásady BOZP i pro případ home office (HO). Tyto zásady jsou prakticky velmi jednoduché. Díky tomu, že na HO se vykonává převážně administrativní kancelářská práce, bohatě postačí klasické školení BOZP, pokud je HO přímo zakomponován v pracovní smlouvě. Pokud je HO zakotven v dodatku, mělo by se uskutečnit další dodatečné školení BOZP.

 

HO by měl být zapsán v pracovní smlouvě…

Rozhodně by HO měl být jakýkoliv způsoben zakomponován v pracovní smlouvě, případně pokud nebyl součástí pracovní smlouvy, tak by měla být aktualizována, nebo doplněna dodatkem.

 

Je pravda, že by měl místo pracovního výkonu zaměstnavatel „schválit“ z hlediska BOZP, popř. home office v některých případech i nepovolit? To se ale může tlouct s ochranou soukromí…?

Zde se názory rozcházejí. Nicméně v praxi se to nepraktikuje, uvažuje se tak, že naše domácnosti jsou bezpečné pro normální život, tudíž i pro administrativní práci.

 

Ale ta se dá praktikovat téměř všude…

Samozřejmě, pokud si někdo zvolí místo pro HO garáž nebo dílnu, tak tam může nastat problém, ale ještě jsem se s tím nesetkal. Další možností HO je zahraničí (tzv. elektroničtí nomádi), zde by bylo potřeba o daném místě kontaktovat zaměstnavatele, který by následně posoudil, zda je místo k výkonu práce bezpečné nebo ne.

 

Pokud se tedy zaměstnanci v době HO přihodí pracovní úraz, jak má postupovat? Jak a kam vše hlásit?

Zaměstnanec by měl postupovat podobně jako při klasickém pracovním úrazu, tedy úraz se všemi okolnostmi nahlásit zaměstnavateli, ideálně si zajistit svědky (členy domácnosti, kolegy na videokonferenci, záchranku atd.), případně si pořídit fotodokumentaci místa.

 

 

Postačí fotky z vlastního mobilu?

Ten nejlepší nástroj na dokumentaci má skoro každý v kapse – je to náš mobilní telefon. Pokud máte tu možnost, okamžitě po nehodě si vyfoťte nejen svá zranění, ale také celou situaci. Pomůže vám to dokázat, že jste si úraz přivodili opravdu v blízkosti počítače, a ne třeba při ranní sprše.

 

Kdy musí zaměstnavatel úraz uznat jako pracovní?

Zaměstnavatel musí úraz uznat, pokud souvisel s prací. Například pád na schodech, když spěcháme k telefonu; pořezání při otevírání dopisu a podobně. Ale například nelze uznat úraz při sportu.

 

Je k fotografiím a zápisu o zranění potřeba ještě něco dalšího? Co ještě řešit?

Poškozený by si měl zajistit dobrý lékařský posudek nebo poradenskou společnost, která mu se vším poradí a pomůže. Případně advokáta.

 

Jak v tomto případě postupuje zaměstnavatel?

Ten musí posoudit, zda došlo k úrazu ve spojitosti s prací, a následně vypracovat záznam o úrazu. Následně postupuje jako v případě klasického pracovního úrazu.

 

Nejčastější jsou pády

V jakých případech vlastně mluvíme o pracovním úrazu na HO? 

Těchto možností je nekonečné množství, každopádně musí být okolnosti úrazu v přímé spojitosti s výkonem práce. Nejčastěji se jedná o pády, když někdo spěchá k počítači nebo telefonu, různé druhy poranění při manipulaci s počítačem, nábytkem atd.

 

Kdy se naopak o úraz při HO nejedná?

Zde bych uvedl případ pána, který nás žádal o pomoc s tím, že mu zaměstnavatel neuznal úraz. Nakonec se ukázalo, že se pán zranil při hraní tenisu, ale údajně při hraní stíhal i pracovat - měl u sebe telefon.

Nebo podobný případ, kdy se pán zranil, když čistil bazén a čekal na telefonát od kolegy. Pokud by tento pán upadl na roh bazénu, když pospíchal vzít onen telefonát, tak by to pracovní úraz byl, při dobrovolném čištění bazénu však již nikoliv.

 

Jaké máte zkušenosti s případy pracovních úrazů na HO? Utkvěl vám některý z nich v paměti?

Je jich nyní velké množství. Jeden učebnicový příklad byl u pána, který šel po schodech a slyšel, že mu na počítači již začíná videokonference. Proto se rozeběhl, ale uklouzl, poranil si ruku a nohu. Zaměstnavatel úraz uznal, avšak prvotní odškodnění bylo stanoveno v rámci desítek tisíc korun. Nám se podařilo díky dobrému zdravotnímu posudku dosáhnout na částku 550 000,-.

 

Zaměstnanec má nárok na bolestné vyplývající z pracovní smlouvy, ale jak je to s lidmi pracujícími na OSVČ?

Zaměstnanec má nárok na mnoho věcí. Primárně se řeší bolestné, ZSU (ztížení společenského uplatnění), náhrady na cestovné, ošetřovné, případně duševní útrapy, doživotní rentu a dorovnání ušlé mzdy). U OSVČ je situace dosti komplikovanější. Pokud nejsou v zaměstnaneckém poměru a „zaměstnávají sami sebe“, jsou odkázáni na pojištění, které mají sjednané přímo na sebe (nejčastěji životní nebo úrazové). V jejich případě se pak nejedná o pracovní úrazy, ale o klasické úrazy.

 

Tomáš Beck, výkonný ředitel Vindice, vystudoval bezpečnostní studia, nyní se věnuje problematice řešení mimosoudních a alternativních sporů. Ve volném čase se rád věnuje cestování, potápění a jízdě na motorce. Objel Asii, kde se snažil nasát jejich přístup k životu. Vindicia s.r.o. působí po celé ČR, zprostředkujeme služby advokáta po celé ČR a soudní znalce nemateriální újmy. Více na www.odskodnime.cz.

 

 

Home office a česká legislativa

Odpovídá právní expert Mgr. Tomáš Smolík, Ředitel úseku likvidace škod, D.A.S. Rechtsschutz AG, pobočka pro ČR

 

Jak česká legislativa reflektuje otázku home office?

V první řadě je třeba si celou problematiku orámovat. Předně, že tzv. home office (či česky práce z domova) má v zákoníku práce velmi okleštěnou podobu (ale protože je tento institut v současné době masivně využíván, řeší se v parlamentu podrobnější úprava). V podstatě jej řeší jen § 317 zákoníku práce, který upravuje pracovněprávní vztahy zaměstnance, který nepracuje na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek pro něj vykonává sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje.

Dále uvádí, že se na takovou práci vztahuje zákoník práce s několika výjimkami, jako např. zaměstnanci nepřísluší mzda nebo plat nebo náhradní volno za práci přesčas, či se se na něj nevztahuje úprava rozvržení pracovní doby (tj. si ji může rozvrhnout sám, ledaže je mu nějak upravena, viz dále).

 

Měla by být otázka home office řešena v pracovní smlouvě?

Z výše uvedeného plyne, že je důležité, jak jsou další podrobnosti práce z domova upraveny buď ve vnitřním předpise zaměstnavatele, nebo přímo v dohodě o práci z domova. Tam lze upravit jak např. čas, kdy musí zaměstnanec vykonávat práci (i např. aby byl v určitý den čas připojen na online poradě), stejně jako nastavit pravidla pro počítačovou bezpečnost, dále též (typicky v oné dohodě) by se měly obě strany dohodnout ohledně BOZP a PO (např. že místo výkonu home office splňuje podmínky pro výkon práce z pohledu BOZP a PO, případně zaměstnanec potvrdí proškolení na BOZP a PO apod.).

S tím, že do obydlí zaměstnance je samozřejmě zapovězen vstup cizích osob (vč. zaměstnavatele), ledaže se ve výše naznačené dohodě dohodnou jinak.

 

Jaký postup doporučují právníci z pojišťovny DAS v případě úrazů?

Pokud jde o pracovní úrazy, samozřejmě platí povinnost zaměstnance pracovní úraz hlásit zaměstnavateli (v souladu s interními předpisy tuto problematiku řešícími). Zároveň platí, že důkazní břemeno, že daný úraz je úrazem pracovním, je na straně zaměstnance (21 Cdo 2507/2000). Proto je v takové situaci důležité si případný úraz při práci z domova řádně zdokumentovat a oznámit zaměstnavateli. Ten je pak povinen postupovat v souladu se zákony, mj. zaznamenat v knize úrazu, prošetřit okolnosti vzniku pracovního úrazu atp.

Zároveň je třeba dodat, že vzhledem k výše uvedenému volnému rozvržení pracovní doby v případě práce z domova, tak např. úraz při přestávce na jídlo (např. přípravě oběda) nebude pracovním úrazem.

 

D.A.S. stojí při vás už více než 25 let. Od roku 1995 brání slušné lidi před nespravedlností, nesmysly, zvůlí, byrokracií, nejasnými podmínkami a neférovým přístupem. Poskytuje právní ochranu a přispívá k rozvoji právního povědomí, aby každý dobrý člověk mohl šetřit čas, peníze i nervy na příjemnější a pohodlnější život. Více na www.das.cz.

 

 

Připravila: Alena Čálková