Práce čtyři dny v týdnu? Pro mnohé i v Česku každodenní realita

Odpracovat čtyři dny a pak mít tři dny volna. Po několika pokusech v zahraničí se i v Česku začíná rozvíjet čtyřdenní pracovní týden. Realizují ho tu firmy jako Novartis nebo Déhora. Na první pohled lákavou možnost volného dne ale vyvažuje odpracovaná 40hodinová realita. Víte, jak funguje čtyřdenní pracovní týden?

 

HRstack

 

Zefektivnit pracovní procesy, to je to, oč od covidu běží. A tak se pomalu dostáváme od digitalizace zase směrem k lidem. Některé firmy totiž zavedly čtyřdenní pracovní týden. Zní to lákavě - pracovat místo pěti dnů jen čtyři.

Jenže ne všechny firmy svým zaměstnancům oněch 8 hodin práce "odpustí". Některé to vzaly po svém a vyžadují po zaměstnancích, aby 4 dny pracovali namísto osmi hodin deset hodin denně, od pondělí do čtvrtka. A za odměnu pak mají pátek na to, aby stihli nabrat dech a zařídit vše, na co v týdnu nebyl čas ani energie.

 

Čtyřicet je standard

Průkopníkem studií produktivity zaměstnanců byl slavný Henry Ford. Právě on zjistil, že čím více lidé pracují, tím méně jsou produktivní. Přišel v té době s revoluční myšlenkou a zavedl 40hodinový limit odvedné práce za týden. Cílem bylo udržet produktivitu zaměstnanců.

Dodnes byla 40hodinová pracovní doba zarytým standardem. Ten se však v posledních letech začíná proměňovat a pandemie covidu touhu po změně ještě více podpořila. 

 

Práce čtyři dny v týdnu?

Ostatně to ukazují i provedené studie, které se touto tématikou zabývají. V průzkumu, kterého se účastnili Američané ve věkovém rozpětí 22-35 let se ukázalo, že 80 % z nich podporuje myšlenku 4denní pracovního týdne.

V Česku je situace podobná. Průzkum agentury Ipsos ukázal, že 60 % dotazovaných Čechů by čtyřdenní pracovní týden uvítal. A to i přes fakt, že by během čtyř dnů museli pracovat intenzivněji. Tři dny volna v kuse pro ně byly dostatečnou motivací. Pětina respondentů by však upřednostnila zachování pěti dnů v práci a zvolila by pomalejší pracovní tempo.

V Česku se ročně odpracuje o 100 hodin více oproti průměru v EU. Není divu, že stále více Čechů volá po rovnováze mezi pracovním a osobním životem. Podle Eurostatu je pracovní doba v Česku dokonce o tři hodiny vyšší, než je průměr v EU.

Velká Británie je právě v polovině půlročního experimentu, kdy se ve vybraných společnostech pracuje 4 dny v týdnu. Průzkum ukázal, že 35 ze 41 těchto společností, které odpověděly na dotazník, uvedly, že budou v tomto režimu pravděpodobně nadále pokračovat i po skončení testu. Cílem testu bylo ověřit funkčnost modelu 100:80:100. Tedy 100 % plat za 80 % pracovní doby při zachování 100% produktivity.

Mezi další významné společnosti, které zavádějí čtyřdenní pracovní týden patří například Panasonic, Bolt, Basecamp, Uncharted nebo Nectafy.

 

 

Výhody kratšího týdne

Jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance mohou být výhody, které práce 4 dny v týdnu přináší, zajímavé. Zaměstnanci jsou podel průzkumů více spokojení, produktivnější, méně vystresovaní a nechtějí svou práci měnit.

Zkráceným pracovním týdnem se zároveň podporuje flexibilita práce, která je pro spokojenost zaměstnance klíčovou složkou. A platí pravidlo: spokojený zaměstnanec = produktivní zaměstnanec.

V Japonsku proběhl průzkum, v němž společnost Microsoft testovala čtyřdenní pracovní týden a zjistila, že při snížení pracovní doby o 20 % se produktivita zaměstnanců zvýšila o 40 %. Zaměstnanci uváděli, že jsou spokojenější, soustředěnější a méně si berou dovolenou. V důsledku těchto zjištění přešla společnost Microsoft Japan k trvalému zavedení čtyřdenního pracovního týdne.

 

 

Trendy v zahraničí

Na Islandu se čtyřdenní pracovní týden natolik osvědčil, že v roce 2021 využívalo zkrácenou pracovní dobu 86 % všech zaměstnanců. Jedná se o dosud největší experiment. Podpořila jej tamní vláda i správa hlavního města Reykjavík.

Pilotní projekt kratšího pracovního týdne testují také ve Španělsku. Zúčastnit by se ho mělo asi 6 000 zaměstnanců z 200 firem. Také Litva letos nabídla státním zaměstnancům čtyřdenní pracovní týden zkrácený o osm hodin. Nabídka ale platí pouze pro ty, co mají dítě mladší tří let.

Rozhýbat pracovní trh nabídkou čtyřdenního pracovního týdne se snaží i belgická vláda. V únoru byla schválena reforma, která zaměstnancům zaručuje možnost výběru. Pokud se rozhodnou pracovat čtyři dny v týdnu, musí si další víkend vynahradit přesčasy a všechny čtyři dny tak pracovat 10 hodin. 

 

Je to reálné?

Pokud se firma snaží do čtyř dnů dostat 40 hodin práce, bývá efekt čtyřdenního pracovního týdne spíše negativní. Lidé jsou více unavení, prokrastinují, nesoustředí se a jsou méně efektivní.

S takovým uspořádáním pracovní doby se  ale pojí i další kroky, například posilnění dopravních spojů, delší otevírací doba na úřadech či dalších institucích jako školky a lékaři. 

Co je tedy ideál? Nejlepším řešením je nechat rozvržení pracovní doby na samotných zaměstnavatelích, kteří podle povahy práce mohou určit, zda je čtyřdenní pracovní týden pro jejich společnost vůbec reálný. A také jen oni mohou komunikovat se svými zaměstnanci, zda by jim zkrácený a zhuštěný pracovní režim vůbec vyhovoval.

 

 

Připravila: Karolína Farná

Sdílet: