Nejlepší české univerzitní start-upy 2: Létající dozimetr od ČVUT

Když se spojí mozky dvou úspěšných vědeckých skupin, výsledek stojí za to. Řeč je o univerzitním týmu ČVUT a českém start-upu Advacam. Obě ze skupin totiž mají něco, co v kombinaci tvoří naprosto revoluční objev: a tím je létající dozimetr. Pojďte nahlédnout pod pokličku této vynikající spolupráce.

 

Magazín

 

Elektrotechnická fakulta ČVUT sklízí jeden úspěch za druhým. Velkého uznání se jí dostalo hlavně v soutěži DARPA Subterranean Challenge 2020, v rámci které prezentovala svůj nový dron. Ten měl za úkol prozkoumat podzemí nedokončené jaderné elektrárny ve Washingtonu, což se mu povedlo na výbornou – umístil se na vrchních příčkách. 

ČVUT ale není jediný český tým, které září na tech scéně. Je to i start-up Advacam, který má na svém kontě rentgenový detektor (alias dozimetr). Jedná se o zařízení, které slouží na kontrolu vesmírného záření a jeho vlivu na člověka. Není divu, že po něm NASA rychle lapla. V současné době ho má uložený na vesmírné stanici ISS.

 

Lehké a výkonné drony, které mapují radiaci

Obě tyto skupiny daly hlavy dohromady a rozhodly se vyvinout nový přístroj, jenž spojuje zmíněná zařízení: dron + detektor vesmírného záření. Vynález má už své jméno a bude se mu říkat RaDron. 

„Cílem projektu je vytvořit dron schopný letu a lokalizace záření tam, kde se stávající systémy nejsou schopny pohybovat. K řízení letu nepotřebujeme to, co dnes potřebuje většina dronů, a to je GPS signál. Dron si vystačí pouze se senzory, které si nese sám na palubě, díky kterým rozezná i složité překážky a může se tedy pohybovat i tam, kde není GPS navigace možná. Náš systém bude tudíž současně malý, což mu umožní let do prostředí s překážkami, a současně bude natolik chytrý, že v tom prostředí bude umět létat,“ komentuje Martin Saska, vedoucí skupiny MRS (Multirobotických systémů Fakulty elektrotechnické ČVUT).

 

 

Kromě kompaktnosti a lehkosti konstrukce je unikátní také režim monolitické Comptonovy kamery, díky němuž lze zjistit směr záření jen po pár zachycených částicích. „Dron už tak nemusí prohledávat celý prostor, bod po bodu, ale díky znalosti směru zamíří rovnou ke zdroji. Rychlost hledání se tak řádově zvyšuje,“ dodává Jan Jakůbek, vědecký ředitel a druhý zakladatel Advacamu, v rozhovoru pro CzechCrunch.

 

 

Jak to bude do budoucna?

Jakmile RaDrony spatří světlo světa, své místo budou mít u oddílu policie, armády i hasičů, které je budou využívat v oblastech s možným výskytem radiace. Hodit se však budou i v samotných jaderných elektrárnách. 

A teď poslední důležitá otázka: Kdy se RaDronů vlastně dočkáme? První modely by se na tuzemský trh mohly dostat už na podzim roku 2022. Pro mezinárodní scénu budou k dostání koncem roku 2023.

 

Tip! „Je to metr vysoké, čtyřleté robotické dítě s nadváhou,” popisuje humanoidního robota hlavní vývojář Matěj Hoffmann

 

 

Připravila: Petra Pruden

Foto: ČVUT

Sdílet: