Češi a job-hopping: Jak to vnímají?

Dynamika a povaha trhu práce se neustále mění. Se střídáním generací se rovněž mění trendy, pohledy na zaměstnanecké benefity nebo formy práce. U Čechů se začíná měnit názor i na takzvaný job-hopping (střídání práce), který se v českém prostředí objevuje čím dál častěji. Z jakých důvodů Češi nejvíce odcházejí a v jakých oborech je nejvyšší míra fluktuace? 

 

HRstack

 

Trend střídání prací

Zatímco ještě před několika lety byli Češi považováni za národ, který se drží stabilní práce a nerad mění zaměstnání, v současnosti je všechno jinak. Statistiky říkají, že od září 2019 do února 2020 změnilo zaměstnání až 20,5% Čechů. Další více než pětina lidí si aktuálně jinou práci buď aktivně hledá (6,9%), nebo se po zajímavých pracovních příležitostech u jiného zaměstnavatele poohlíží (15,3%).

Zajímavé je, že podle výsledků oproti předchozímu období, měnilo práci kvůli nespokojenosti výrazně více respondentů z jednoho důvodu - kvůli nespokojenosti se zaměstnavatelem. Což je podle marketingové manažerky Alžběty Honsové udivující, protože právě minulý rok se zvyšovaly mzdy a firmy zlepšovaly pracovní prostředí.

 

 

V jakých oborech je největší míra fluktuace?

Dle průzkumu je největší fluktuace zaměstnanců v telekomunikacích, zasilatelství, hotelnictví, stravování, bankách, pojišťovnách a potravinářství.

Naopak nejlákavějším oborem je IT, kam Češi s oblibou přechází. Podobnou míru atraktivity má i obor vzdělávání, výzkumu a vývoje, managementu, logistiky a marketingu. Podle posledních informací do oboru informačních technologií nejčastěji přecházejí zaměstnanci z cestovního ruchu, administrativy či vzdělávání. Naopak z IT odcházejí pracovníci nejvíce do výzkumu a vývoje, marketingu či managementu.

Pravdou ovšem je, že trend job-hoppingu nemůžeme vztahovat na všechny generace. Zatímco přelétavost v zaměstnání je spojována zejména s mileniály, pro generaci X je důležitá hlavně jistota práce.

 

Z jakých důvodů mění Češi práci nejčastěji?

Do výsledků statistik zapátráme ještě hlouběji a podíváme se, z jakých důvodů opouští různé generace Čechů svého zaměstnavatele. Studie Randstad uvádí: Generace X nejčastěji opouští svého zaměstnavatele na základě jiné nabídky s vyšším platem. Statistiky udávají, že je to až 57% lidí v této kategorii. A na druhém místě s 53% je dále nabídka atraktivnějších benefitů.

U baby boomer generace jsou výsledky odlišné. Velkou roli zde hraje cíl a smysl vykonávané práce. Dle statistik by až 49% lidí z této generace opustila svou práci, pokud by se firemní hodnoty neshodovaly s jejich osobními nebo pokud by měli pocit, že jejich práce není smysluplná.

 

 

Co říkají na časté střídání zaměstnanců HR pracovníci?

Na otázku příčiny job-hoppingu má mnoho společností jasno: „Job-hopping je na vzestupu především díky dobré ekonomické situaci, zaměstnance totiž neděsí, že by si pak novou práci už nemuseli najít. Dokud je na trhu práce nedostatek talentů, budou mít pracovníci stále spoustu příležitostí. Až bude ale více talentů než práce, budou mít výhodu ti loajálnější,“ říká ředitel společnosti Robert Half Brett Good.

Pravdou ovšem je, že HR pracovníci z tohoto trendu nejsou zrovna nadšení. CV plné rozmanitých prací vypadá dobře do té doby, než personalisté přijdou na to, jak krátkou dobu kandidát na každé pozici strávil. Pokud tato doba dosahuje u většiny případů pouze pár měsíců, šance na přijetí kandidátovi rapidně klesá. Důvod proč je jasný: Jak si můžeme být jisti, že zrovna u nás zůstane déle? Nábory jsou drahé, zaučování časově náročné. Personalisté chtějí do firmy přijmout někoho, kdo nejen splňuje veškeré předpoklady pro výkon práce, ale také někoho, kdo bude loajální.

HR pracovníci se shodují na tom, že dva roky na jedné pozici je přiměřená doba. Po dvou odpracovaných letech není pravděpodobné, že by daného kandidáta považovalo HR oddělení za job-hoppera.

 

Jak koronavirus ovlivnil situaci

I když se mluví o job-hoppingu jako o stoupajícím trendu, nemůžeme opomenout vliv dalších faktorů. Jedním z nich byl koronavirus, jenž job-hopping v určitém období zpomalil. Na jaře 2020 došlo k propouštění zaměstnanců a stabilita práce se v té době stala opět důležitá. Ochota Čechů měnit obor se tak náhle snížila o 9% a ochota měnit práci dokonce o 13%. Podle průzkumu společnosti Grafton dosud ovlivnila pandemie pracovní podmínky pro asi 37% zaměstnanců.

Po uplynutí krize je však zřejmé, že job-hopping opět poroste. Jedná se o tendenci, která je spojena s větším důrazem na svobodu, flexibilitu a větší rovnováhu mezi prací a osobním životem. Obdobná situace je rovněž v západní Evropě nebo USA.

 

Přečtěte si také, jaké jsou největší HR trendy současnosti!

 

 

Připravila: Petra Pruden

Sdílet: