Baví vás technologie a věda? Pak vás možná zaujme výčet těch nejkrásnějších svatyní vědy a techniky, které lze po světě navštívit. Od Rakouska po Brazílii najdete muzea, na jejichž návštěvu nikdy nezapomenete. Která to jsou?
Magazín
Ars Electronica, Linec, Rakousko
Ars Electronica vznikla v roce 1979 jako festival založený na interakci mezi uměním technologií a člověkem. Muzeum budoucnosti otevřeli až později, v roce 1996, kdy se pestrobarevně zářící budova stala naprostou dominantou města a velice populárním návštěvním místem.
V případě, že se vám nepodaří spojit návštěvu muzea s festivalem, nezoufejte, i přesto vás místo zabaví, skládáním techno skladeb s roboty, zadržováním dechu u instalace o tání ledovců nebo šestnáctimetrovou promítací stěnou, včetně stropu a podlahy, pro 8K animace.
Stejnojmenná organizace se řídí tím, že se nikdy neptá, co technologie umí nebo bude umět, ale vždy zkoumá to, co by mohla dělat pro ni. Nikdo se u nich nesnaží přizpůsobovat technologiím, ale naopak směřují spíše k vývoji technologií, které by se orientovaly na lidi.
NEMO, Amsterdam, Nizozemsko
Zajímalo vás vždy, jaké by asi bylo stát na přídi obrovské zaoceánské lodi, například Titanic? Budete-li mít tedy příležitost, nevynechejte návštěvu Nema, Národního centra pro vědu a techniku, kde si zároveň užijete výhled na nizozemskou metropoli.
Budovu navrhl italský architekt Renzo Piano tak, že stojí na podvodních pilířích amsterdamského přístavu. Co za to dále stojí, je ale určitě návštěva samotného muzea, otevřeného v roce 1997, a to pro množství interaktivních vědeckých a technologických výstav.
Nejen, že se dozvíte, jak postavit odolný most, naučíte se také, jak v praxi využívat větrnou, vodní a solární energii, nebo jak ochránit Zemi před meteority. V Nemu najdete také galerii inovací a také výstavu čistě pro dospělé s názvem „Bits of You“, která chce nastartovat otázky a vzbudit zvědavost ohledně toho, jak moc jsou lidské životy ovlivňovány algoritmy a datovými stopami, které za sebou každý člověk zanechává.
Cité des sciences et de Líndustrie, Paříž, Francie
Pro veškeré návštěvníky Paříže, je Eiffelova věž jasný must, přestože to mnozí považují už za naprosté klišé. Pokud se ale považujete za technologického nadšence, kterého zajímá vše, od témat medicíny, vesmíru, botaniky či průmyslu, nesmí vám na pařížském bucket listu chybět Město věd a průmyslu, tedy muzeum a vzdělávací instituce o rozloze 150 tisíc metrů čtverečních.
Symbol moderní technologie ze skla, betonu a oceli je jedním z největších muzeí na světě a stojí na místě jatek a bývalého dobytčího trhu. Této obrovské stavby se zhostil architekt Adrien Fainsilber v roce 1986.
Slavnostně ho tehdy otevřel 13. března prezident Francois Mitterrand u příležitosti setkání sondy Giotto s Halleyovou kometou. Přijďte a otestujte si prototypy, seznamte se s roboty nebo si zkuste zahrát v televizní reklamě. A až už toho na vás bude moc a bude čas na odpočinek, sedněte si ven a v zrcadlové kopuli pozorujte okolní svět.
CERN, Globe of Science and Innovation, Ženeva, Švýcarsko
Budova Evropské organizace pro jaderný výzkum byla v době svého vzniku jedním z nejpokročilejších příkladů udržitelné architektury. Vedle glóbu se mimo jiné také tyčí socha, umělce Gayleho Hermicka, plná rovnic a matematických symbolů, která symbolizují, jakým způsobem se vědění předává z člověka na člověka.
Jde bezesporu o jedno z nejzajímavějších míst pro odborníky a vědecké nadšence na světě. Mimo centrum laboratoří, lze ale také navštívit Glóbus, původně postavený architekty Thomasem Büchim a Hervém Dessimozem pro švýcarskou národní výstavu Expo.02 s názvem Palais de l’Equilibre.
Dnes v něm můžete například navštívit výstavu věnovanou částicím, které CERN zkoumá prostřednictvím urychlovačů a hledat tak odpovědi na velké otázky současné fyziky.
Vesmírné muzeum, Hongkong
Je čas poodcestovat trochu dál, za hranice Evropy, a to do Honkongu. Zde, konkrétně ve čtvrti Tsim Sha Tsui, najdete bílou kopuli planetária připomínající vejce, která zabírá více než osm tisíc metrů čtverečních a ikonicky splývá s panoramatem města. Vesmírné muzeum bylo dokončeno už v roce 1980 a najdete v něm dvě hlavní expozice Síň kosmu a Síň vesmírného letu.
Při návštěvě se dozvíte vše o sluneční soustavě, kosmologii nebo například průběhu vesmírného letu, a vše interaktivní, zábavnou formou. Zároveň se ale s muzeem pojí i mnoho kontroverzních zajímavostí. Nejprve v roce 2014 bylo kritizováno reportérem Oriental Daily News za faktické chyby, jako třeba, že je Pluto stále uváděno jako planeta.
Později, v roce 2019, zatkla policie prezidenta studentské unie, který nakoupil lasery na společné pozorování hvězd právě na akci ve Vesmírném muzeu. Podle policie, ale byly natolik silné, že by mohli zapálit noviny, stejně jako ublížit lidem. Na protest proti zatčení tohoto lídra pak přišlo až tisíce lidí a symbolicky svítili na zdi muzea vlastními lasery. Hořet nic nezačalo.
Museu do Amanhã, Rio de Janeiro, Brazil
Budova, která jako další rozhodně stojí za zmínku, je brazilské Muzeum zítřka připomínající vesmírný koráb skrývající mimozemskou civilizaci, které otevřelo své dveře veřejnosti v roce 2015.
Muzeum propojuje vědu a umění a zaměřuje se na téma klimatické krize a způsoby změn nezbytné k jejímu zvrácení. Pokud vidíte tuto oblast spíše černě a potřebujete mít nejen naději, ale chcete také hledat konkrétní řešení pro lepší budoucnost, bude se vám zde zaručeně líbit.
Expozice se dotýká témat, jako plýtvání potravinami, udržitelnost ve velkých městech, dlouhověkost, budoucnost práce či pandemie, která jsou podávána prostřednictvím série exponátů a interaktivních zážitků. Konkrétně jsou výstavy rozděleny do oblastí: Vesmír, Země, Antropocén, Zítřek a My.
Připravila: Petra Sauerová