Jak poznat lež během interview? Nejlepší taktiky i nejčastější lži uchazečů

Patří pohovory s uchazeči mezi vaše každodenní aktivity? Zapracujte na své schopnosti dělat informovaná rozhodnutí a odhalit lež od pravdy. Připravili jsme pro vás seznam věcí, na které si dát pozor, a také taktiky, jak nachytat uchazeče přímo při činu.

 

HRstack

 

Pohovor představuje jednu z mála možností, kdy má uchazeč příležitost zazářit a oslnit náboráře svou osobností. Není divu, že mnoho z nich má tendenci sklouznout k přeceňování svých dovedností nebo prodlužování let praxe, aby zapůsobili co nejlépe. Personalisté tak často stojí před těžkým úkolem – rozpoznat, co je pravda a co lež.

Mezi nejčastěji uváděné nepravdy patří:

• chybná délka praxe – uchazeč zamlčuje svou neschopnost nebo sklon k fluktuaci,
• uchazeč uvádí, že chodil na vysokou školu, ale nenapíše, že ji nedokončil,
• uchazeč uvádí pokročilou znalost angličtiny bez schopnosti zformulovat jednoduchou větu,
• uchazeč vylepšuje název pracovní pozice ve snaze udělat lepší dojem.

A nejspíš vás nepřekvapí ani statistika, která říká, že až 57 % uchazečů přeceňuje své dovednosti za účelem předběhnutí konkurence. Podle psychologa Roberta Feldmana to není nic zvláštního. Podle něj jsme během deseti minutového rozhovoru s cizím člověkem schopni zalhat až třikrát. 

 

 

Jak poznat, že si kandidát vymýšlí?

Lež na životopise a lež na pohovoru jsou dvě odlišné věci. Statistiky ukazují, že až 50 % uchazečů ve svém životopise uvede alespoň jednu falešnou informaci. Lež na pohovoru je naopak méně častá, protože spousta lidí si troufne zalhat v psané komunikaci, ale při osobním jednání mají spíše strach zalhat, bojí se prozrazení. Proto si buďte jisti, že není-li uchazeč chronický lhář, lze ho při osobním kontaktu poměrně snadno odhalit (tím snadněji, čím delší je pohovor). Jak tedy poznat pravdu od lži? A je to vůbec možné? Napoví vám:

 

Oční kontakt

Experti se shodují, že lež se dá poměrně snadno poznat z očního kontaktu. Například pokud se vám uchazeč nedokáže podívat do očí a neustále se dívá na podlahu, pak je jasné, že není něco v pořádku. V potaz ovšem musíme brát také možnou nervozitu, a proto se nejde spoléhat pouze na tento důkaz. Pravděpodobnost, že si uchazeč vymýšlí, stoupá, když se při zodpovídání vašich dotazů roztěkaně kouká do všech stran.

 

Hlas a řeč

Slyšeli jste někdy pravidlo, že pokud se člověk snaží lhát, mluví uškrceným hlasem? Ve skutečnosti se jedná o známý mýtus, který spíše poukazuje na jeden biologický faktor. Lidé, kteří jsou ve stresu, mohou mít přirozeně vyšší hlas, a to v důsledku zvýšení srdeční frekvence. Pokud ovšem narazíte na jeden z níže popsaných jevů, zpozorněte.

 

Nepřirozené dlouhé odpovědi

Stalo se vám někdy, že jste položili přímou otázku, a uchazeč vám odpověděl pětiminutovým monologem? Pak je pravděpodobné, že jste ho právě chytili při činu. Zkušený lhář se bude snažit vykroutit z odpovědi na vaši otázku a odvést pozornost jinam – například změnou tématu.

 

Náhlá změna tónu

Jakákoli podstatná změna řeči, od náhlého poklesu oktávy po výrazné zpomalení nebo zrychlení mluvení, může ukazovat na úmyslné lhaní. V takovém případě se ale určitě nejedná o žádného profesionála – naopak, na dotyčném hned poznáte, že se snaží říct něco, co ve skutečnosti tak necítí nebo nemyslí.

 

Mluvení ve třetí osobě

V neposlední řadě může uvést i další zajímavý jev, a to mluvení ve třetí osobě. Nejčastěji se to stává u uchazečů, kteří mají vnitřní konflikt – nemohou se rozhodnout, zda mají lhát a získat sympatie personalisty, nebo být sami sebou a riskovat, že je další kandidát předběhne. Uchazeči s tímto konfliktem se budou chtít od svých lží distancovat a jedním ze způsobů, jak to udělat, je například mluvení ve třetí osobě. 

 

 

Řeč těla

Říká se, že letmé gesto někdy řekne víc než tisíc slov. A zde to platí dvojnásob. Když se na uchazeče podíváte pozorně, hned poznáte, jak se cítí. Má zkřížené ruce na prsou? Sedí vzpřímeně, nebo se naopak hrbí? V každém případě vysílá signály, které zaregistrují jen ti nejvšímavější. 

 

Nepřirozené pohyby a gesta

Nervozita může u uchazeče způsobit chování, které se odchyluje od normálu. To je věc, se kterou je nutné počítat. Pokud byste si ovšem u uchazečů všimli nepřirozených gest a pohybů, které doslova bijí do očí, pak je zřejmé, že něco není v pořádku. Poměrně častým chováním, které značí lež, je například škrábání se na ruce, nose či ve vlasech.

 

Kopání a mávání nohama

To stejné platí u kopání nohama. Podle psychologů se jedná o typické chování, kdy uchazeč chce doslova ze situace – v našem případě pohovoru – utéct. 

 

Zakrývání částí těla

Velmi zajímavým jevem je zakrývání určitých částí těla. Nejčastěji se jedná například o krk, ústa, hrudník nebo břicho. Psychologové tvrdí, že motivem pro toto chování je potřeba schovat zranitelná místa na těle a zahladit stopy při lži. 

 

Výrazy v obličeji

Poslední kategorií, na kterou se zaměříme, je mimika. I ty nejšikovnější lháře lze odhalit, pokud jste dobrým pozorovatelem. Napomůže vám znalost takzvaných mikrovýrazů (micro expressions). Ty zkoumal více než 50 let uznávaný psycholog Paul Ekman. „Mikrovýrazy vám naznačí, že se někdo snaží skrýt určitou emoci, a správné rozpoznání mikrovýrazu vám poví, o jakou emoci se jedná,“ říká na svém blogu o lhaní profesorka z Univerzity v San Francisku Maureen O'Sullivanová, blízká spolupracovnice doktora Ekmana.

Při vyprávění uchazeče si můžete všimnout záblesků emocí, které ukazují na skutečnost, co si myslí nebo jak se cítí – může se jednat o strach, vztek, znechucení, pohrdání, smutek a řadu dalších pocitů. Problémem je, že mikrovýrazy mohou trvat jen 1/25 sekundy, a proto je zpozorují jen ti nejvšímavější.

 

Jak odhalit lež na místě

Máte motivaci přistihnout uchazeče přímo při činu? Zkuste jednu z těchto taktik, které vám velmi rychle napoví, zda můžete věřit všemu, co říká/píše. 

 

Ptejte se na detaily

Pokud má uchazeč v plánu lhát, pak si pravděpodobně připraví nějaký příběh, který vám na pohovoru věrně zopakuje. Málokdy si ale domyslí všechny malé detaily, protože ho nenapadne, že byste do jeho příběhu výrazně rýpali. Jestliže se vám jeho vyprávění na první pohled nezdá, zkuste zabrousit do detailů – zeptejte se ho na věci, které neuvádí v životopise, nechte si popsat jeho běžný den v bývalé práci a zastavujte se u důležitých úkolů. Pokud si uchazeč vymýšlí, tohle ho jistě zaskočí, a je dost možné, že se také prozradí. 

 

Zkontrolujte si údaje na CV a reference

Nemusíte být zrovna psychologem, abyste přišli na to, že si kandidát něco přikrášluje – mnohdy stačí ověřit informace v životopise. Máte dojem, že uvedený certifikát není platný? Nesedí vám data nastoupení a výpovědi u předchozího zaměstnání? Zavolejte a ověřte si pravdivost těchto věcí. Problém je, že mnoho personalistů nemá na ověřování čas, a tak zkrátka doufá, že data z CV jsou alespoň do velké míry pravdivá.

 

Vyhraďte si místo na praktickou část

Je v pracovním inzerátu uvedena znalost angličtiny na úrovni rodilého mluvčího? Překvapte uchazeče na pohovoru praktickou zkouškou – ústní nebo písemnou. Po chvíli zjistíte, zda jeho kvalifikace odpovídá realitě. Jiný případ může nastat, když je v inzerátu uvedena perfektní znalost programu Google Analytics. Připravte si pro uchazeče malé testovací zadání, které vypracuje přímo před vámi. Pokud je zdatný tak, jak říká, s testem si jednoduše poradí. Abyste uchazeče nevykolejili úplně, uveďte v inzerátu, že součástí pohovoru je také praktická část. Tím se zredukuje velká část „vážných“ kandidátů.

 

Odhalit lež na pohovoru nemusí být jednoduché – velmi často se totiž dá splést s nervozitou, která je u pohovorů velmi častá. Poslední radou, kterou pro vás máme, je řídit se svými instinkty, které jako personalisté jistě máte moc dobré. Vedete také online pohovory? Jak je zkvalitnit si můžete přečíst v našem dalším článku zde.

 

 

 Připravila: Petra Pruden

Sdílet: