Co dokáže seriál: Vzestup černobylských zájezdů, padající servery i zápis v UNESCO

Se slávou seriálu HBO Chernobyl se začal šířit i zájem podívat se do "města duchů" osobně. A to i do jaderné elektrárny, kde si díky seriálu paradoxně můžete připadat „jako doma“. A nebojte se, cestou do řídícího centra nebo v uličce k reaktoru č. 4, vás bude jistit vypůjčený dozimetr i vojenský dohled.

 

CoolDialog

Rudý les, foto: Chernobylwel.come

 

Může být o tak rozporuplný zájezd zájem? Evidentně může. “Bohužel nevím, jak dlouho nám zodpovězení vašich otázek může trvat,” omlouval se mi do telefonu Lukáš Ryzí z agentury doČernobylu.cz, která vozí návštěvníky do Pripjati. “S odvysíláním seriálu jsme zaznamenali šestinásobní růst zájmu, dokonce nám několikrát spadly servery.”

A tak jsme zkontaktovali Michala Krajčíře z agentury CHERNOBYLwel.come, která se na Černobylskou turistiku taktéž specializuje. Povídali jsme si o tom, jak člověka napadne založit “cestovku” do tragédií zmítané destinace, jakou skupinou jsou nejtypičtější klienti a jaká bezpečnostní opatření takový výlet vyžaduje.

 

Kde se v člověku vezme nápad založit agenturu, která bude vozit lidi do Černobylu?

Michal Krajčíř: Nápad vznikl v hlavě našeho kolegy a zakladatele firmy CHERNOBYLwel.come, Dominika Orfánusa, který pracoval kdysi jako novinář. Do Černobylu se vydal poprvé v roce 2008 a už tehdy ho zaujal natolik, že věděl, že se do něj určitě ještě vrátí. Postupně začal o své cestě vyprávět kamarádům, kteří chtěli cestovat na Ukrajinu a také se podívat do Černobylu. Poptávka po této oblasti postupně rostla, a tak se z desítek lidí ročně staly tisíce zákazníků, které už jedenáctý rok doprovázíme po černobylské zóně.

Dominik Orfánus: Cesta začala ještě v roce 2008. Byl jsem jenom turista, číslo, statistika. Návštěva černobylské zóny mi během dvou dní naprosto změnila život. Ale nebylo to tak snadné, jak se zdá. Moje první obavy byly o něco větší, než prvotní vzrušení – na svoji ochranu jsem si zabalil pár extra věcí: respirátor a olověnou vestu. Pokaždé mě to rozesměje, když to lidem vyprávím. Ve chvíli, kdy jsem vystoupil z turistického autobusu v opuštěném městě Pripjať a ucítil zimní vánek, pocítil tu atmosféru, hned jsem si řekl, že se sem musím vrátit znovu a znovu. Založit specializovanou turistickou společnost byl můj splněný sen, díky kterému jsem se na toto místo mohl stále vracet a ukazovat tuto krásu i ostatním.

 

Plovárna, foto: Chernobylwel.come

 

Pozorujete v návaznosti na seriálový fenomén Chernobyl o exkurze zvýšený zájem?

MK: Určitě ano! Seriál velmi pomohl rozšířit povědomí o Černobylu a jeho příběhu i mezi lidi, kteří se o něj dosud až tak nezajímali. Dnes o Černobylu i díky seriálu od HBO ví množství lidí z Evropy, Ameriky, ale i Asie, kteří sem plánují svou návštěvu. Registrujeme zvýšený zájem převážně o jednodenní zájezdy do Černobylu. Ale lidé jsou také zvědaví na samotnou elektrárnu a prohlídku v ní, takže ti, co mají více času na Ukrajině, se rozhodují právě pro tento typ zájezdu (dvoudenní s návštěvou elektrárny).

 

Jací lidé do Černobylu nejčastěji cestují?

MK: Černobyl navštěvují lidé z celé Evropy, ale i z ostatních kontinentů. Máme zákazníky ze zemí Jižní Ameriky, USA či Kanady, převážně jsou to však Evropané z Čech a Slovenska, Německa, Británie, Holandska či severských zemí. Nejčastěji zónu navštěvují muži, dobrodruzi ve věku 25 až 40 let. Zhruba třetinu našich návštěvníků však tvoří ženy. V jednotlivých zemích je to individuální.

 

 

Vy jste sám jste v Černobylu několikrát, je možné pozorovat nějakou změnu toho místa? Nebo je to i v průběhu let opravdu jen čistě město duchů?

MK: Poprvé jsem Černobyl navštívil v roce 2015, pak opět po třech letech několikrát, naposledy jsem tam byl letos v březnu. Zóna se mění zejména v ročních obdobích, každé má cosi do sebe. V zimě je zóna pokryta sněhem, je klidná, zdá se, jako by město pouze spalo. Podzim je depresivní. Léto zase zelené, to máte pocit, že jste v lese, ve kterém tu i tam na vás vykoukne panelák, kulturní dům či náměstí. I samotná zóna se však mění, menší cihlové stavby se občas pod tíhou tajícího sněhu zhroutí, takže některé budovy tam jeden rok jsou, druhý zas už ne. Panelové bytové domy a větší stavby, jako např. škola či kulturní dům, však stále odolávají zubu času.

 

Krátký pobyt v Černobylu by neměl být zdraví škodlivý… Ale přesto - nemáte strach z radioaktivity? Jaká bezpečnostní opatření se zde musí dodržovat?

MK: Strach z radioaktivity nemám, i když respekt ano. Vyhýbám se místům, která jsou dobře označená jako "hotspoty". Jde o místa, kde je možné najít stále ještě radioaktivní částici či nějaký prvek. Tato místa však naši průvodci znají a s turisty se jim vyhýbají. Z hlediska bezpečnosti je třeba dodržovat pravidla, která stanoví management zóny, například nosit dlouhé rukávy a nohavice, pokud možno se ničeho nedotýkat, nepokládat věci na zem, nebrat a nenosit věci do zóny, nepít a nejíst nebalené jídlo, nekouřit v zóně apod.

DO: Naši vyškolení průvodci vás vezmou výhradně na místa a trasy, které nejsou nebezpečné pro zdraví. Zajistíme, aby dávka záření přijatého během jednoho dne stráveného v černobylské zóně nepřekročila 3-4 mikrosieverty (3-4 % z bezpečnostních norem o jaderných elektrárnách v EU), což je ekvivalentem přibližně 4 hodin strávených v letadle na mezikontinentálních letech.

 

Zmínili jste velký zájem o návštěvu samotné jaderné elektrárny. Jak probíhá?

MK: Exkurze do elektrárny probíhají prakticky každý pracovní den a omezený počet turistů se může jít podívat dovnitř. Taková exkurze trvá přibližně 3 hodiny a během ní uvidíte evakuační centrum, zlatou uličku, která spojuje reaktory 1 až 4, řídící místnost (zpravidla reaktoru č. 2 nebo č. 3), která je totožná s tou ve čtvrtém bloku. Dále pak Chodemčukov památník při bloku č. 4, navštěvuje také podzemní řídící centrum, které slouží jako podzemní bunkr v případě katastrofy, navštěvuje se také nový sarkofág zvenčí a centrum pro návštěvníky, kde vám vysvětlí, jak k ní došlo a prozradí celou historii této události.

DO: Bezpečné zkoumání stále funkčních částí elektrárny, jako je řídící místnost, systém hydraulických čerpadel (reaktor 3), podzemní řídící centrum, bezpečnostní místnost, nový bezpečnostní kryt - sarkofág (z bezpečné vzdálenosti) a centrum návštěvníků, kde vám vysvětlí současný stav a plány elektrárny do budoucnosti, je opravdu neuvěřitelné dobrodružství. Budete mít možnost vidět a dotknout se slavného tlačítka AZ5, které bylo stisknuto příliš pozdě operátory reaktoru 4. Tyto tři hodiny strávené uvnitř elektrárny změní způsob, jakým jste se dosud dívali na jadernou energii a sami budete překvapeni, kolik práce stále probíhá v elektrárně, která byla před tolika lety odstavena.

 

Dozimetrická kontrola, foto: Chernobylwel.come

 

Při opuštění zóny je člověk několikrát změřen dozimetrem. Už se stalo, že návštěvníkovi ukázal více radioaktivity, než je v normě?

MK: Kromě toho, že máte s sebou neustále dozimetr, který si můžete bezplatně zapůjčit během zájezdu, vás zkontrolují vždy, když opouštíte jednotlivé zóny, tj. 2. km, 10. km a 30. km. Celkově tak absolvujete minimálně 3 kontroly denně. Registruji jen jeden případ, kdy museli jednomu klientovi čistit boty po kontrole, protože vykazovaly zvýšenou (ne životu nebezpečnou) úroveň radiace.

 

Co se s Černobylem, Pripjatí bude dít dál? Jsou nějaké plány? Dovedete si představit, že se tam jednou vrátí život?

MK: Momentálně je vyvíjena snaha o zařazení zóny do památek UNESCO, avšak život se zde oficiálně zpět nikdy nevrátí. Zóna je stále nevyhovující pro dlouhodobý pobyt, a to, myslím, bude platit nejblíže ještě i v dalším desetiletí. Přestože v zóně žijí pracovníci elektrárny, kteří tam chodí na dvoutýdenní směny a starousedlíci, tzv. černobylské bábušky, které se navzdory událostem vrátily do svých domovů.

 

Jak se těm původním, odsunutým pripjaťským obyvatelům žije?

MK: Mnoho z nich žije buď v Kyjevě, jeho okolí nebo ve městě Slavutyč, které pro obyvatele Pripjať vybudovalo SSSR poté, co Pripjať evakuovali. Někteří z nich stále pracují v černobylské elektrárně, kde stále probíhají odstavné práce. Dá se tedy říci, že se opět začlenili do běžného života a žijí si svůj život.

 

Tréninkové centrum, foto: Chernobylwel.come

 

Na který zážitek z exkurzí v Černobylu nikdy nezapomenete?

MK: Zážitků je mnoho, takových, o kterých se dá hovořit, i takových, o kterých bych raději nemluvil. Naši klienti mají občas všelijaké vtipné požadavky nebo situace, do kterých se dostávají, to by vyšlo na knihu. Například jedna parta Slováků na nás měla vskutku netradiční požadavek: chtěli si z kolegy, který je velký humorista, vystřelit. Žádali nás, abychom jim přiřadili co nejkrásnější průvodkyni a nastavili jeho dozimetr tak, aby pípal už při překročení normy. Aby si tedy myslel, že je v neustálém ohrožení. Jejich plán spočíval v tom, že průvodkyně na kolegu zahraje divadlo, že je v nebezpečí. Následně mu měla říct, ať okamžitě zapije jódovou tabletku. Tato tabletka však měla být viagrou...

Avšak pro mě byl nejvíce nezapomenutelný zážitek, když jsem poprvé stál před starým sarkofágem ještě, než ho překryly tím novým, viděl v jakém je havarijním stavu, a uvědomil si, co se na tom místě událo před těmi lety. Byl to silný zážitek a jsem rád, že jsem to stihl před jeho zakrytím. Je to kus moderní historie, která se ve škole neučí, ale považuji ji za mimořádně důležitou a věřím, že i díky osvětě, kterou děláme, se nikdy nezopakuje.

 

 

Za kolik?

Chernobylwel.come nabízí čtyři typy prohlídek. Jednodenní výlet vyjde na 3049 korun, dvoudenní výlet stojí 7299 Kč, třetí (také dvoudenní, zahrnuje i exkurzi do stále funkčních částí černobylské elektrárny) je za 11499 Kč. Poslední možností je pak soukromý zájezd, jehož cena se pohybuje u 3099 Kč a může trvat od jednoho do pěti dnů a je účastníkům “šitý na míru”.

Sdílet: