CoolClub pro IT odborníky

FaceApp: Neškodná zábava nebo velký security online problém?

27.07.2019

Druhá polovina července s sebou přinesla obrovský boom aplikace FaceApp, která dokáže uměle zestárnou postavy na fotkách a ukázat tak uživateli, jak by mohl vypadat ve stáří. To, co se na první pohled jeví jako naprosto neškodná volnočasová aktivita pro fanoušky selfie, s sebou ovšem přináší plno nečekaných úskalí, na které začali upozorňovat experti na online bezpečnost.

 

Magazín

 

Pokud sledujete dění v online světě, určitě vám loni neuniklo zavedení směrnice o GDPR. Doporučení na lepší ochranu dat v online prostoru přišlo z Evropské unie a následné zavedení už bylo na české vládě. Pravdou ovšem zůstává fakt, že ani přes sebelepší nařízení z vyšších míst musí začít každý uživatel sám u sebe, protože je to on, kdo dobrovolně sdílí často velmi osobní údaje a data, aniž by přemýšlel o možnostech jejich zneužití, a tak jsou za to často popotahování podnikatelé nebo marketéři, kterým taková nařízení komplikují práci, byť samotní uživatelé svoje chování nezmění.

 

Podezřelé zázemí

Důkazem může být právě aplikace FaceApp, kolem které se strhl obrovský mediální šum a to proto, že autoři aplikace pocházejí z Ruska, a zároveň procesy upravující fotky neprobíhají v telefonu, ale na serverech společnosti, kam se data o uživateli odesílají. Ona #FaceAppChallenge, která vzbudila velký rozruch, je ovšem jen špičkou ledovce. Uživatelské nakládání s daty je totiž větší problém než jedna samotná aplikace. Jak se dočítáme třeba na serveru Seznam Zprávy, může být bublina kolem FaceApp mírně nafouknutá a reálně by uživatelům problémy hrozit neměly. Pravdou ovšem zůstává, že nikdo neví, kam přesně vaše fotografie a data z telefonu odcházejí, a jak dlouho u zprostředkovatele zůstávají.

 

 

Část viny jednoduše bude vždy ležet na koncových uživatelích, jejichž chování neodpovídá potřebám moderní doby, a jejichž touha po selfie je jednoduše vyšší než riziko sdílení osobních dat. Oblíbený magazín a server Forbes pak dodává, že samotný obchod Google Play je jednoduše prošpikován malwarem, který si uživatelé často v dobré víře stahují do telefonů. Do těch stejných telefonů, kde mají například mobilní aplikace napojené na platební karty, online bankovnictví a podobně.

 

Nevědomé proklikávání na reklamy

Letos v dubnu například server BuzzFeed zveřejnil výsledky výzkumu, který označil několik potenciálně nebezpečných aplikací volně dostupných na Google Play, mezi nimiž byly na první pohled nevinné aplikace jako Selfie Camera, Total Cleaner nebo AIO Flashlight. Aplikace na focení selfie, úklid telefonu nebo využití ledky ke svícení. Tedy něco, co si asi většina koncových uživatelů instaluje při pořízení nového telefonu zcela automaticky. Tyto aplikace způsobovaly bez uživatelova vědomí proklikávání se na zobrazované reklamy, a právě tyto údaje pak snadno může využívat marketér, politický pracovník nebo tajné služby

 

 

Říkáte si, co tedy vlastně dělat, a jak se proti podobným potenciálně nebezpečným aplikacím bránit? V prvé řadě si udržovat zdravý odstup a používat onen pověstný selský rozum. Na tom se shodují odborníci a experti napříč oblastmi. Jak uzavírá svůj text již zmiňovaný Forbes, měli bychom si rozmyslet, co komu nasdílíme přes cloud, protože je to jako kdybychom zvali úplného cizince domů a nechali ho volně se pohybovat po našem bytě a v našem životě.

 

 

Připravil: Pavel Skoták