Club

Zjistěte hned: Vezmou i vám roboti práci?

Které povolání je z hlediska automatizace práce nejohroženější? Proč umíme „robotem“ nahradit kardiochirurga, ale uklízečku ne? A jak na tom je vaše povolání, patří mezi ty ohrožené? Zjistěte online, jak si na tom vaše profese stojí.

 

Magazín

 

Přestože predikce automatizace práce, vzestupu „robotů“ a umělé inteligence udává, že do roku 2022 sníží „roboti“ určitá pracovní místa až polovině společností, jsou profese, jichž se roboti jen tak nezhostí. O kterých je řeč? O těch, které využívají soft skills. Takzvané „měkké dovednosti“ (např. emoční inteligence, kreativita, ale i charisma a složitější pohyb) jsou oblastí, která je robotům stále ještě zapovězena, a díky které se lidské schopnosti stanou naopak cennějšími. Ve společnosti však automatizace není žádnou žhavou novinkou. „Roboti, a teď tímto pojmem myslím automatizaci práce, už vlastně likvidují pracovní místa nějakých 20–30 let, v podstatě likvidují střední třídu,“ řekl Michael Šebek, profesor kybernetiky pražské ČVUT, v rozhovoru pro Radiožurnál. „Dá se to ukázat na grafice statistiky ze Spojených států, která v podstatě vypadá jako činka. Nejsofistikovanější povolání zůstávají, donedávna zůstávaly i ty nejméně sofistikované, ale ty uprostřed pomalu mizí... Asi není potřeba vysvětlovat, proč zatím stroje nenahradí špičkové neurochirurgy… Ale proč stroje nenahradí třeba uklízečky, to je zajímavé. Má to jednak důvod finanční, protože uklízečka je tak levná, že ten robot byl dlouho dražší, a za druhé, tyto práce méně náročné na myšlení jsou zase náročné na pohyb, senzoriku, vnímání. Když má tohle dělat stroj, zabere to ale spoustu výpočetního úsilí.“

 

Jak jste na tom? Zjistěte online

Michael Šebek upozorňuje na zajímavý web, který vám na základě statistiky vypočítá, jak moc je robotizací ohroženo vaše konkrétní povolání. Jednoduše zadáte klíčová slova a web odhalí, jak si vaše profese bude za dvacet let stát. „Jsou to statistiky založené na datech ze Spojených států, myslím, že je to odhad na dvacet let odpředu… Některá povolání, která jsem tam objevil, ani neznám, ale je to tedy rozhodně zajímavé. Vrátí vám to procenta toho, jaká je šance, že budete v tomto povolání ohroženi. A ještě je tomu taková hezká větička jako třeba: Spi dál, nebo Ty to ještě děláš?, nebo Začni se bát…“," popisuje Šebek. Sílu své vlastní pozice si můžete vyzkoušet na https://willrobotstakemyjob.com. Například autor tohoto článku se podle webu bát nemusí, jeho šance na ohrožení "robotikou" je zhruba 4% a “Automation Risk Level” je “Totally safe”. Koho ještě automatizace neohrozí? „Například učitelé všeobecně mají procento ohrožení malé. Nejohroženějším povoláním, a to by asi málokdo uhodl, jsou hodináři,“ komentuje profesor Šebek. „Což je ale pochopitelné, protože mladá generace hodinky nenosí. Samozřejmě - ty nejdražší hodinky, luxusní, u nich ti hodináři zůstanou, ale obecně mladá generace dnes hodinky nemá. Moje děti taky hodinky nenosí, když jsem jim je před lety nabízel jako dárek, ani o ně nestály, mobil hodinky vytlačil.“

 

Michael Šebek, profesor kybernetiky ČVUT

 

AI u každého obvoďáka

Rozvoj technologií a umělé inteligence však není věcí jen samotných profesí. Podle profesora Šebka by se měl změnit i systém školství, který v současné podobě absolutně nerespektuje dynamický vývoj společnosti posledních desetiletí. „Školy by měly umět děti připravit na budoucnost. Protože ony nebudou žít v minulosti, ani v současnosti, ale v budoucnosti, na tu je školy musí umět připravit.“ Podle profesora Šebka je to zejména schopnost vyrovnat se se změnami a také důraz na celkové propojení informací. Změny se bodu týkat i jednotlivých specializací. „Musíme rozvíjet dovednosti, které se hodí v každé době: logické, kritické, tvůrčí myšlení, tvořivost, všeobecnou šikovnost ve stylu hnutí making. Ale také schopnost komunikovat s lidmi, s roboty, s umělou inteligencí. Podstatná je flexibilita, nutnost připravit se na změnu. Špičkový neurochirurg pravděpodobně ještě hodně dlouho nebude ohrožený, ale i ve studiu medicíny by se měl klást důraz na celkové pochopení, jak to v těle funguje, než na memorování nějakých detailů. Vždyť i dneska už má doktor po ruce různé databáze a může se podívat... A pravděpodobně za chvíli bude mít matematické modely svých pacientů každý obvoďák, takže si bude moct vyzkoušet, že když předepíše acylpyrin, co to s tím pánem udělá… To základní porozumění světu – lidskému tělu, zůstane, to je důležité, ale ty konkrétní specializace a konkrétní data už tak potřebná nebudou,“ uzavírá profesor Šebek, který se svou katedrou pro žáky základních a studenty středních škol pořádá soutěž ve stavění robotů (www.robosoutez.fel.cvut.cz) a zve k návštěvě digitálního i analogového kutilsky-kreativního festivalu Maker Faire, který sice vznikl v San Francisku, ale letos se již druhý ročník konal i u nás. 

 

 

Připravila: Alena Čálková