Nejlepší české univerzitní start-upy 6: Nanoorgány od Technické univerzity v Liberci

Nanovlákna dnes najdete v autech, na stavbách i v elektronice. Kdo by řekl, že své místo najdou i při výrobě umělých orgánů? Není to žádné sci-fi, ale skutečný výzkum, na kterém se podílí doktorandi Technické univerzity v Liberci – Markéta Klíčová a Jakub Erben. Objevte, jak velký mají nanovlákna potenciál.

 

Magazín

 

Technická univerzita v Liberci nabízí svým studentům celou škálu zajímavých oborů. Jedním z nich jsou také nanotechnologie, které vám umožní proniknout do fascinujícího světa nanočástic, jejich tvorby a využití. Tento obor si vydobyl i značnou prestiž ve světě – byl to právě profesor Jirsák, který v roce 2005 dal světu patent na výrobu nanovláken za pomocí elektřiny. 

 

 

Z Liberce na Harvard

Z této fakulty pochází i další hvězdy (tentokrát z řad studentů), které dokázaly zužitkovat své poznatky na maximum. Jsou jimi Jakub Erben a Markéta Klíčová, jež se v rámci studia věnovali například vývoji nanovlákenných kloubních náhrad nebo nanovlákenných náplastí pro operace tlustého střeva.

Roky výzkumů ukázaly, že právě struktury z nanovláken jsou perfektní prostředí pro růst buněk. A o tento poznatek se podělili také s vědci z Harvardu, kteří jim nabídli stáž. Není to kdejaká stáž, jejich úkolem je zúčastnit se vývoje umělé ledviny ve Wyssově institutu. Navíc je pozval sám profesor Donald E. Ingber (spoluzakladatel a prvním ředitelem Wyssova institutu).

„Budeme první čeští studenti v institutu. Sice máme s Jakubem již nějaké zkušenosti, ale jsme stále na začátku. Přesto se s námi profesor Ingber baví, jako bychom byli kolegové. Je potřeba českou vědu a možná českou společnost obecně zbavit pocitu méněcennosti a najít důvěru ve své schopnosti,” řekla o své stáži Klíčová.

 

 

Průlom ve světě medicíny – umělá ledvina z nanovláken

Dokážete si představit, co všechno by se změnilo, kdyby byly k dispozici umělé ledviny pro pacienty, kteří nemohou najít vhodného dárce? Právě ledviny patří k nejvyhledávanějším a nejčastěji transplantovaným orgánům na světě. 

Vědci z Harvardu dosud používali pro vývoj umělých ledvin silikon, ale nebylo to úplně ono. Naštěstí přišla Markéta s Jakubem a představili jim báječné vlastnosti nanovlákenných struktur. Nejen, že poskytují vynikající podmínky pro růst buněk, ale navíc se časem rozloží, takže zůstane je buněčná struktura se stejnými vlastnostmi jako skutečná ledvina. 

„Velmi jemná struktura skládaných nanomembrán by měla v ideálním případě prorůst ledvinovými buňkami. Pak bude origami orgán plnit stejnou funkci jako klasická ledvina – filtrovat z krevního oběhu člověka nečistoty a škodlivé látky a odvádět je jako moč,“ komentuje vznik ledviny Jakub Erben.

Další výhodou je, že na takové struktuře mohou vědci mnohem lépe otestovat mechanické působení. Každý orgán v těle je neustále nějak stlačován nebo roztahován, proto je i v tomto případě potřeba otestovat celkovou odolnost. A díky skvělým vlastnostem nanostruktur šance na úspěšný vývoj výrazně roste.

Pokud půjde vše podle plánu, za pár let bychom se mohli dočkat prvního umělého modelu, což byl průlomový okamžik – a velký krok kupředu ve světě medicíny.

 

Tip! Nejlepší české univerzitní start-upy 4: Neuronový překladač od UK

 

 

Připravila: Petra Pruden

Sdílet: