Club

„Česko je v kontextu VR vnímáno jako pokroková země,“ říká spolumajitel digitální agentury Milan Průcha.

 

Virtuální a rozšířená realita nabízí stále nové způsoby využití napříč nejrůznějšími odvětvími. Vývoj a růst těchto technologií bedlivě pozoruje Milan Průcha, Sales Director a Co-owner digitální agentury Pixman, kterého jsme se zeptali, jak se aplikacím virtuální a rozšířené reality daří v českém prostředí. Věděli jste, že i u nás máme kouzelné zrcadlo, a to opravdu nejsme v pohádce?  

 

CoolDialog

 

Virtuální (VR) a rozšířená realita (AR) je velmi často spojována s oblastí gamingu. V současné době se ovšem dostávají do dalších sfér, kde neustále prokazují, že jejich potenciál není ani zdaleka vyčerpaný. Příkladem může být například retail, vzdělávání, stavební inženýrství, optimalizace výrobních procesů a řada dalších. Čím déle tyto technologie známe, tím lepší využití pro ně dokážeme najít. Své o tom ví i Milan Průcha, Sales Director/Co-owner české digitální agentury Pixman a expert na VR a AR v praxi. Právě s Milanem Průchou jsme si ohledně aplikace VR a AR v České republice v praxi povídali.

 

AR versus VR

Lze charakterizovat technologie virtuální a rozšířené reality?

Asi bych pro začátek uvedl rozdíl mezi AR (augmented reality - rozšířená realita) a VR (virtual reality - virtuální realita). Rozdíl spočívá v tom, kde a jak se uživatel pohybuje. V AR byly typickým představitelem slavné Google Glass, což jsou brýle, které vám umožní vidět okolí a do toho přidávají nové objekty. Naopak VR vytváří zcela nový svět okolo vás (vidíte jen to, co vám brýle zobrazují) a výrazně více vám umožňují prožít nějaký zážitek.

 

 

Co mají obě společného a jaké mohou mít využití?

Obecně tyto technologie umožňují dále rozšířit customer experience a nabídnout zajímavé (dodatečné) možnosti svým zákazníkům. Nicméně je fakt, že tato technologie se stále ještě „hledá“ a její čas na masivní nasazení teprve přijde – souvisí to hlavně s cenou a dostupností hardware (brýle pro rozšířenou realitu třeba v consumer segmentu prakticky nejsou) a také s nedostatkem kreativních nápadů, jak reálně využít technologii k prodeji v retailu.

 

Pokud bychom to vzali z finančního a technologického hlediska, co všechno je potřeba k implementaci těchto technologií například do firem?

Stále je to relativně drahá záležitost a je předmětem manažerské/podnikatelské úvahy, zda se vám to vyplatí. Minimálně potřebujete výkonný počítač ( což je zhruba 50+ tisíc korun) a brýle (od 12 tisíc korun). Navíc potřebujete SW řešení – něco, co chcete nabízet svým zákazníkům.

Toto je asi nejdražší položka, protože se většinou vyrábí na zakázku ve formě na míru šitého software pro konkrétního klienta a konkrétní situace. Řádově to jsou statisíce korun ve vývoji, pokud chcete mít udržený B2B standard kvality řešení. Zkráceně řečeno – podnikatelsky by vám mělo dávat smysl tyto náklady vynaložit, než se do něčeho takového pustíte.

 

Jak je na tom Česko?

V jakých oblastech bude mít podle vás technologie rozšířené reality největší využití, a jak konkrétně ji lze využít?

Pro oblast retailu je využitelnější rozšířená realita spíš než virtuální realita z mnoha důvodů. Například nákupní chování zákazníků – nikdo si moc nebude chtít uprostřed obchodního centra nasadit VR brýle a nevidět své okolí (kdo a jak na vás kouká, jestli vám neberou kabelku atd.) Navíc když už máte zákazníka fyzicky v kamenné prodejně, máte možnost na něj přímo zapůsobit a zkusit jej motivovat k impulsivnímu nákupu. Použití VR znamená vysvětlit, zaškolit, ukázat – zákazník se soustředí na jiné věci a pak spíš nekoupí.

Kde vidím využití VR je tedy spíše oblast zážitků, kde jsou široké možnosti využití v podobě toho, co jde zkusit. Vznikají tak krásná zážitková místa ve VR, jako například vytvořila firma Diverlabs – projekt Golem/Dinosaurus/Arachnoid umožňují vynikající zážitky s volným pohybem ve VR a představují tak skvělý technologický demonstrátor toho, co momentálně v oblasti virtuální reality je možné.

 

Můžete nastínit další možnosti aplikace AR a VR? Popřípadě jaké B2B a B2C firmy je využívají?

Trošku samostatně stojí oblast AR/VR pro B2B, kde typickými uživateli jsou firmy typu Škoda Auto, které využívají VR pro návrh a prezentaci svých vozidel, Česká Spořitelna a Škoda Auto – návrhy poboček budoucnosti, kde mají firmy možnost dost ušetřit při návrzích budoucí podoby poboček. 

Další zajímavou oblastí ve VR je možnost pokročilého „e-learningu“, kde školíte své zaměstnance s využitím VR a přímo je tak stavíte do situací, které je mohou na pracovišti potkat. Školení je tak realističtější a efektivnější. 

 

 

A příklad v B2B?

Oblast rozšířené reality zase v B2B nachází využití například v továrnách, kde zaměstnanci mohou vidět rozšířené informace o zpracovávaných výrobcích případně pracovní pokyny (např. kontrola kvality co má na výrobku zkontrolovat.) Zajímavým počinem v tomto ohledu jsou české firmy Virtuplex a Vrgineers , které se zaměřují na B2B segment. Naopak rozšířená realita umožňuje zkoušet nové možnosti a formáty reklamy a využití na prodejně.

 

Má už rozšířená realita svůj konkrétní počin v praxi i v České republice?

Krásným (doslova) příkladem je třeba chytré zrcadlo v Lancome Beauty Institutu v Praze, které umožňuje zákaznicím zkoušet kosmetiku bez nutnosti líčení/odlíčení. Pro oblast B2C tu je (Divr) a oblast rozšířené reality se v retailu trošičku hledá, ale příklady jsou viz Lancome.

Česká republika je v kontextu VR vnímána jako jedna z pokrokových zemí. Start-upů a firem, věnujících se této technologii, je zde hodně.

 

Jaký je váš osobní pohled na vývoj této technologie?

Osobně si myslím, že rozšířená realita se uchytí v oblasti retailu, B2B a možná v běžném consumer segmentu (viz Google Glass a možnost mít telefon na očích). Pro oblast VR vidím spíše zážitkové využití a využití z klidu domova.

 

Jak by to mohlo vypadat v obchodní sféře v praxi?

Tam by obchodní model fungoval zřejmě jinak – ve VR z domova navštívíte něčí obchod (alá e-shop). Podíváte se na zboží a dobře tak prostorově uvidíte, co si můžete koupit. Prakticky se tak ale zatím moc neděje.

 

Máte nějaké zkušenosti z praxe, které s našimi čtenáři můžete sdílet?

Zajímavou vlaštovkou v tomto oboru je český start-up Somnium Space , který tvoří social VR svět a ekonomiku postavenou na blockchain technologiích. Máte k dispozici zcela volný svět, ve kterém můžete volně chodit, komunikovat s přáteli, stavět domy či budovat svůj business (např. obchody, výstavní galerie nebo třeba diskotéku se vstupným).

 

Milan Průcha 

Milan Průcha je nadšencem pro nové technologie v oblasti virtuální reality a dalších technologií podpory prodeje v retailu. Je spoluzakladatelem úspěšného start-upu Somnium Space, který v podobě blockchain social VR světa představuje jednu z mála ekonomicky úspěšných a soběstačných firem z oboru s ambicí být světovým leaderem.

 

Kde se ještě u nás setkat s virtuální realitou v praxi? V Praze vznikl například první virtuální nevěstinec. Přečtěte si článek o tom, jak právě v tomto prostředí prožít "hot-gamingový" zážitek.

 

 

Připravila: Petra Pruden