Club

Drony: Nenápadní zabijáci, kteří vyhrávají válku

Drony patří k nejoblíbenějším a nejefektivnějším vojenským prostředkům, které byly kdy vynalezeny – dokážou mapovat terén, sbírat cenná data a posílat je zpět v reálném čase svému operátorovi. Jaký je vlastně potenciál těchto šikovných bezpilotních prostředků a proč jsou tak často terčem kritiky?

 

PlayCool

 

Ani dnes nás moderní technologie nepřestávají překvapovat svou silou, výkonností a rychlostí. Žijeme v digitální éře, která přináší umělou inteligenci, vysoce moderní elektro zařízení a čím dál pokročilejší IT softwary. To všechno dohromady dává vynikající podklady na sestrojování zbraní, kterými jsou vybavovány armády po celém světě.

Médii se nedávno prohnala zpráva o smrti íránského generála Sulejmáního, která otřásla celým Blízkým východem a zesílila napětí mezi Iránem a Spojenými státy. Generála zasáhl americký dron MQ-9 Reaper, který naprosto přesně trefil konvoj, ve kterém Sulejmání projížděl – výsledek zásahu byl naprosto devastující. Drony tak opět ukázaly, že v armádě mají velmi silnou pozici a jejich využívání může mít nezměrné důsledky.

 

Za Obamy se používání dronů v armádě zdvojnásobilo

Přestože název dron je všem zpravidla známý, v armádě se vžil zejména výraz UAV (bezpilotní vzdušné prostředky) nebo RPAS (vzdáleně pilotované letecké systémy). Nyní těmito létajícími zbraněmi disponuje mnoho armád po celém světě, počínaje britskou či americkou armádou, kde jsou velice populární. Právě v americké armádě se drony začaly hojně využívat už za dob prezidenta George W. Bushe, za vlády Obamy se jejich používání více než zdvojnásobilo. Tato šikovná zařízení mají mnoho různých aplikací – od možnosti sledování a mapování terénu až po špionáže nebo ozbrojené útoky. Drony se však nejčastěji používají v situacích, kdy je let s posádkou považován za příliš riskantní nebo obtížný.

 

 

Špion za 16 milionů dolarů

Tato podivně vyhlížející letadla jsou tolik úspěšná zejména díky tomu, že v sobě kombinují tolik různých funkcí. Dnes je už téměř každý moderní dron vybaven barevnými a černobílými televizními kamerami, zesilovačem obrazu, radarem, infračerveným obrazem a nepochybně také řízenými raketami. Co se týče jejich výkonu, kvalitní vojenský dron má dolet zhruba 1200 kilometrů a ve vzduchu vydrží až 17 hodin v kuse – během této doby může létat z místa na místo, pořizovat fotografie terénu v reálném čase a doručovat je své jednotce. Toto všechno provádí dron na povel svého operátora, který ho může ovládat klidně z druhé strany zeměkoule. Tyto bezpilotní vzdušné síly jsou vojenským jednotkám k dispozici 24 hodin denně, sedm dní v týdnu a slouží jako „špion na obloze", který vidí a slyší úplně vše.

 


Pokud to shrneme, vojenské drony se skvěle hodí na průzkum, dohled, kontrolu bomb, odposlech, pronásledování nepřítele, útok nebo zachycení podezřelého chování a aktivit. Za tak vysoké standardy a širokou škálu aplikací si však jednotlivé armády také řádně připlatí. Výše zmíněný americký dron MQ-9 Reaper vyjde v přepočtu na 16 milionů dolarů. Tato částka je však zárukou kvality, jistoty a naprosté přesnosti, což z dronů dělá nejlepší vzdušné vojenské síly.

 

Česká armáda a prapor dronů

Zatím jsme mohli slyšet o amerických a britských dronech, ale jak je to vlastně v Česku? Ani naše armáda nezahálí a drony často využívá. Už nyní AČR disponuje několika menšími modely – jedná se například o dvoukilový Raven RQ-11B nebo dvacetikilový americký dron ScanEagle. Tyto bezpilotní prostředky používají vojáci zejména na průzkumné mise v Afghánistánu nebo Mali. Do budoucna by si však armáda chtěla pořídit i víceúčelové drony, které budou vážit až 600 kilogramů. Tentokrát by byly vybaveny průzkumnými systémy pro elektronický boj a dalšími výkonnými zbraněmi. „V současné době jsme v přípravě tohoto projektu, který by měl být odstartován na přelomu let 2022 a 2023," komentuje nákup moderních dronů Aleš Opata, náčelník generálního štábu AČR.

 

Čeští vojáci s dronem ScanEagle, foto: AČR

 

To však není zdaleka všechno – armáda plánuje rovněž zřízení samostatného praporu dronů. „Hlavní výhodou toho praporu je, že koncentrujeme úsilí do jednoho místa, protože to je spousta informací, spousta dat, spousta snímků, abychom kromě toho měli i schopnost analýzy a dalších věcí," dodává náčelník generálního štábu AČR.

 

Snížení zodpovědnosti za činy

Přestože vojenské drony mohou ušetřit a zachránit spoustu životů, často se ocitají pod palbou kritiky.

Jedním z nejčastějších argumentů proti používání těchto bezpilotních prostředků je to, že své operátory zbavují svého rozhodnutí zabíjet a snižují práh odpovědnosti. Již Zykmund Bauman psal o tomto psychologickém jevu, který se často projevoval během první a druhé světové války. Vojáci mnohem snadněji vraždili prostřednictvím nástroje, který jim neukazoval reálné výsledky jejich činů, ať už se jednalo například zapnutí elektrického proudu nebo zmáčknutí tlačítka na klávesnici. K masovému vraždění tak docházelo bez újmy na mravní integritě.

 

A co bezpečnost?

Bezpečnost je další důležitým aspektem, který budí kontroverzní debaty ve spojitosti s drony. Aby nedocházelo ke srážkám ve vzduchu, musí být UAV naprogramovány se schopnostmi „smyslového vyhýbání se“. To znamená, že musí být schopny detekovat potenciální srážku a umět včas manévrovat. V případě selhání systému hrozí nebezpečí pádu a tento pád může mít drastické následky, zvlášť pokud drony létají v blízkosti civilizace. 

Když už je řeč o programování, u dronů rovněž existuje riziko, že by software mohl být napaden hackery. Nepřátelská jednotka by tak mohla převzít kontrolu nad dronem a otočit ho vůči původním operátorům a jejich týmu. Bezpečnostní opatření tuto možnost ztěžují, nicméně toto riziko je tu stále přítomné.

Vojenské drony patří mezi nejlepších armádní nástroje současnosti a v budoucnosti od nich můžeme jistě čekat velké věci. Přestože jejich využívání doprovází mnoho kritiky, pro jednotlivé armády se jedná o pomocníka k nezaplacení. Dokonce i Česká republika má v plánu brzo posílit své vzdušné síly a šikovné drony jim v tomto úsilí jistě pomohou. 

 

 

Připravila: Petra Pruden