Club

Výhodnost indického outsourcingu je nejspíš lživý mýtus, říká IT odborník po projektu v Indii

Business Analytik a JAVA odborník Petr Šponer měl možnost spolupracovat na chargingovém řešení v Indii. Jak se mu na poměrně náročném projektu pracovalo, co pro něj byla největší výzva a proč si bez minimálně manažerské pozice u podřízených ani neškrtnete?

 

Magazín

 

Když se řekne IT projekt v Indii, člověku se před očima může objevit ledacos… Zvlášť, když projekt běžel před několika lety. Můžete nám to trochu přiblížit?

Šlo o obecné chargingové řešení (i když primárně cílené na telekomunikační operátory). Požadavkem bylo high availability, high throughput a low latency oceňování událostí (era real time) jako např. cena SMS, hovoru, přenesených dat atp. Technologie – Java, Spring, Oracle, TimesTen, Apache Camel.

 

Jak dlouho projekt trval? Kolik hodin denně bylo potřeba na něm pracovat?

Trval necelé dva roky a jak už to bývá, někdy to byla práce i na 16 hodin denně.

 

Vím, že tento projekt byl specifický tím, že šlo o spolupráci napříč kontinenty. Řídila ho americká společnost ExcelaCom, pracovali jste na něm v České republice, přitom jste jej ale nasazovali v Indii. To je docela výzva… Co taková kooperace obnášela?

Spolupráce byla klasicky přes tři kontinenty, kde my jsme na tom byli ještě relativně dobře, protože ráno a dopoledne se dalo potkávat s kolegy z Indie, a odpoledne a k večeru zase s těmi ze Spojených Států. Ostatní dva týmy to ale měly složitější.

 

Kolikrát jste do Indie v rámci projektu musel osobně?

Osobně jsem jednou byl v Chennai, ale zato na dobu něco okolo jednoho měsíce. Šlo vlastně o finální předání kódu a projektu do rutinní správy indickému týmu.

 

Překvapilo vás tam něco?

Jedna věc by se našla. Měl jsem o Indii představu jako o zaostalé a špinavé zemi. Na první pohled taková je. Ale po chvíli pozorování ji uvidíte takovou, jaká je skutečně. Prastará kulturní země s rozmanitostí společnosti, o jaké se nám ani nezdá. Jen pár postřehů… První je ryze pracovní...

Indická mentalita je silně mentalitou podřízenosti a z toho pramení, že pokud nemáte vhodnou pracovní pozici (a to nejlépe manažerskou), máte problém donutit ostatní naslouchat vám.

To je nejspíš důsledek kastovního dělení. Oficiálně sice bylo zrušeno, ale realita je jiná. Naproti tomu v osobních vztazích jsou Indové úžasní, a pokud se do té země podíváte, nezapomeňte navštívit kino. Nezáleží na tom, zda budete rozumět. Děj stejně bývá úžasně primitivní. Pokud přežijete záplavu barev a hudby, tu atmosféru si prostě zamilujete. Indové v kinech běžně tleskají, zpívají nebo skandují a někdy i tancují.

A poslední postřeh - nikdy jsem neměl v oblibě televizní reklamu, která je v zásadě jen institucionalizovanou lží. Indické televize jí mají obrovské množství (a to včetně například HBO). A právě díky reklamě jsem si uvědomil v plné nahotě nesmyslnost světa marketingu. Jeho dokonalou odtrženost od reality. Není možné to nespatřit ve chvíli, kdy vám pod okny bydlí na chodníku celé chudé rodiny (bez nadsázky) a reklamní kráska vám vnucuje krém proti vráskám…

 

Indický subkontinent je známý tím, že nabízí kvalifikovanou pracovní sílu při nízkých mzdách. Zprávy ukazují, že náklady na technologické pracovníky v USA jsou přibližně pětkrát vyšší než v Indii. Tudíž se Indie stává oblíbenou destinací pro outsourcing a samotný vývoj softwaru probíhá až ze 40 % formou outsourcingu…

Tady si musím celkem dost postěžovat. Ano, nízké mzdové náklady Indie nepochybně má a ten poměr mezd se uvádí 1:7. Ale velice zdůrazňuji – jde o poměr mzdových nákladů a to, co se už vůbec neříká je, jakou kvalitu a rychlost práce vám tento super levný pracovní zdroj dodá. Ve zkratce a velice decentně řečeno – je to hodně slabé. Pravda, neudělal jsem si exaktní kalkulaci, ale vím, že indický tým (shodou okolností o velikosti sedmi lidí) nám dodával zadanou práci 2 - 3 týdny a dodaný výsledek byl skoro nepoužitelný. Zatímco u nás, ve dvou lidech, se nám několikrát podařilo udělat tu samou práci cca za 3 - 4 dny ke spokojenosti zákazníka.

Shrnuto a podtrženo – moje zkušenost říká, že výhodnost indického outsourcingu je nejspíš lživý mýtus. Nepochybuji o tom, že existují i úspěšné a fungující případy, ale já je ze své praxe neznám, a to jsem s Indy spolupracoval na třech projektech ve dvou firmách a mnohokrát jsem ten problém diskutoval i s jinými kolegy z branže.

Nijak tím ale nezpochybňuji, že lidé z Indie jsou inteligentní a schopní. Omezení ale vyplývá zejména z kulturních odlišností a zvyklostí, z metod řízení, z prostředí a ty jsou mnohdy zcela nezdolnou překážkou.

 

Studie, kterou před lety nechala vypracovat společnost Microsoft, předpovídala, že cloud computing v Indii vygeneruje přes 2 miliony pracovních míst. To skoro zní, jako by Indie měla být jednou IT velmocí… J

Tu studii bohužel neznám a musel bych si ji přečíst, ale dva miliony pracovních příležitostí v Indii není mnoho J.

 

Indické IT společnosti ovládají oblast BPO (Business process outsourcing), měl jste možnost s se s tím v Indii setkat osobně?

Ne. Vím o tom, ale osobně jsem se s tím nepotkal, ani to nevyužíval.

 

O indických společnostech je také známé, že ve vedení svých zahraničních poboček upřednostňují indické manažery, v čem mají podle vás „navrch“?

Už jsem zmínil, že mnoho problémů spolupráce vyplývá z kulturních rozdílů a neznalostí. Velké koncerny využívají takové lidi, kteří pracovali v západních poměrech a znají také místní poměry. Jen krátce – ano, indičtí manažeři mohou lépe zvládat „své“ lidi a například se nedopustí vyslovených faux-paux. Jenže on je potřeba spíše jiný pohled – dobrých manažerů je jako šafránu, ať jde o Indy nebo o lidi ze západu.

 

Ovlivňuje nějak indická kultura a náboženství zaměstnanců v IT společnostech?

Poměrně málo, snad s výjimkou toho, že Indové mají velké množství různých a poměrně dlouhých svátků a rádi je slaví. Jinak je ale (hinduistické) náboženství poměrně organická součást indického života a nijak nebrání v běžné práci.

 

Na který okamžik z práce na tomto projektu nikdy nezapomenete? Řešil jste nějaký zásadní problém?

Ano, jde o neschopnost říkat ne.

Poměrně rychle zjistíte, že Indové neumějí říkat ne. Jde o kulturní rys, který je poměrně neblahý pro práci západního stylu. Vysvětlujete a nikdy nevíte, zda Indové rozumějí nebo ne, a musíte je doslova zkoušet jako ve škole. Sami se skoro nikdy nezeptají.

 

Když je Evropan na projektu v Indii, nelze se nezeptat na ubytování… A vůbec, jaký byl život mimo práci?

Bylo zajímavé navštívit některé starověké památky. Například ve městě Mahamalipurám zjistíte s údivem, jak moc spolu kultury komunikovaly i v pradávných časech. Indové znali a používali Egyptské stavební techniky a naopak Evropané znali toto místo už ve hlubokém středověku jako Město sedmi chrámů. Mírně komickou se stala návštěva zoo. Samotná zahrada je celkem podobná jako u nás, ale ten vtipný moment byl v tom, že my jako jediní Evropané jsme se stali hlavní atrakcí pro spoustu Indů. Moc rádi vás osloví a povídají si a při tom to není nijak vlezlé a nepříjemné. A musím ještě alespoň v pár slovech zmínit jídlo. Už před návštěvou Chennaie jsem měl rád indická jídla, ale po její návštěvě jsem se stal jejich milovníkem. Mimochodem, Indové sice nejsou vždy vegetariáni, ale je to časté. Možná i proto jsou i bezmasá jídla tak vynikající. Moc si je chválil i můj kolega trpící celiakií (nesmí lepek), skoro všechno je totiž přirozeně bezlepkové. Jinak když jde o pracovní cesty, obvykle bydlíte hotelu. V tomto případě ve velice dobrém hotelu, takže máte až problém necítit se nadřazeně. Ale poměrně záhy zjistíte, že ulice špinavá od krav a zdánlivě neuvěřitelný chaos má svou logiku, má svá pravidla a jako celek FUNGUJE. Pak jsem najednou sklonil hlavu v obdivu. Je to zkrátka zcela jiná kultura, mnohem starší a my nemáme nejmenší právo ji posuzovat natož soudit.

 

Jak jsou na tom Indové s jazykovými schopnostmi?

Pracovně to není nejhorší, i když „indlish“ je zpočátku poměrně nesrozumitelná. Jinak ale běžná populace umí proti obecnému přesvědčení Evropanů anglicky relativně málo, na druhou stranu všude je tolik lidí, že spíš dříve, než později na někoho anglicky mluvícího narazíte.

 

V čem v oblasti IT či stylu jejich fungování na Indy nemáme?

Nemyslím si, že Indové v něčem extrémně vynikají. Lidé jsou schopnostmi všude velice podobní. Odlišnosti jsou hlavně kulturní.

 

O indických dopravních předpisech:

„V Indii se jezdí vlevo. V praxi má však většina řidičů tendenci se držet ve středu vozovky, protože si myslí, že tam je méně děr a vozovka je kvalitnější. Při střetu s protijedoucím vozidlem se menší vozidlo uchýlí na stranu. Pro cizince je vůbec lepší, když uprostřed vozovky nejede. V Indii jsou časté vozovky jen s jedním, a to středním asfaltovým pruhem, a po stranách je jen štěrkový nebo písčitý povrch. Obvykle se vyhne menší vozidlo, osobní auto se zásadně vyhýbá nákladnímu. Předjíždí se, jak se dá a za všech okolností, zrovna tak před zatáčkou jako do kopce. Když se nic nestane, následuje omluva, která se toleruje, pak úsměv. Ačkoli vozidla bývají ve špatném stavu, klakson vždy musí fungovat a má přednost před brzdami. Bylo zjištěno, že průměrný řidič použije klakson 10 až 20x na 1 km cesty a upozornění o zákazu houkání nikdo nebere vážně. Jednou z mnoha příčin vysoké nehodovosti je i myšlení ovlivněné karmou, kdy nehodu na silnici nepřisuzují ani tak střetu s jiným vozidlem, jako špatným životem v minulosti a potrestáním nehodou.“ Doslovně (a fascinovaně) čerpáno z www.cestovani-indie.cz.

 

 

Archiv I_Ty++