Počítačová myš slaví neuvěřitelných 55 let od svého vzniku. Tento průlomový vynález představil americký vědec Doug Engelbart spolu se svým týmem odborníků ze Stanfordova výzkumného ústavu. Jak to tenkrát bylo a proč se myš jmenuje myš?
Magazín
Už je tomu 55 let, co se na scéně objevil první prototyp počítačové myši, jednalo se o opravdu průlomový vynález z dílny Douglese Engelbarta a jeho týmu. Vzhledem k tomuto významnému jubileu to nejde ani jinak, než se podívat do minulosti a zjistit, jak to, že se myš stala tak nezbytným nástrojem každodenního života.
Hranatá dřevěná krabička
První počítačová myš se těm současným ani zdaleka nepodobala, byla totiž hranatá a veškeré technické komponenty skrývala v dřevné krabičce. A to ani není řeč o tom, že se poměrně špatně ovládala. I tak se ale na tehdejší dobu jednalo o obrovský krok vpřed v informačních technologiích.
Cesta k vynálezu počítačové myši ale sahá až do roku 1961, kdy si Engelbart během jedné konference vytáhl svůj poznámkový blok a poprvé myš načrtl, respektive zařízení, které by lidem umožnilo fyzickou interakci s CRT obrazovkou počítače. K tvorbě prvního prototypu ale došlo, až o tři roky později, tedy v roce1964, čehož se chopil vedoucí konstruktér v Engelbartově výzkumném středisku.
Zařízení bylo vyřezáno z kusu dřeva a součástí bylo kolečko, které přeměňovalo pohyb zařízení na pohyb kurzoru na obrazovce. Obsahovalo pouze jedno červené tlačítko na horní straně a z jeho zadní části vycházel kabel.
Pro veřejnost
Myš byla ale široké veřejnosti poprvé představena až v roce 1968 na konferenci Fall Joint Computer Conference v San Francisku. Tehdy Engelbart spolu se 17 dalšími kolegy z instituce SRI uspořádali představení trvající 90 minut.
Proč se vlastně zařízení nazývá zrovna myš? Ani vědec Douglas Engelbart se svým týmem vlastně neví, jak k tomuto pojmenování přišli. Původně při jejím vzniku ji totiž tým vývojářů říkal „vstupní zařízení založené na přenosu pohybu ruky do grafického adaptéru“.
Jedna z teorií mluví o tom, že to název přišel se vzhledem nástroje, jeho tvar a také fakt, že z něj vystupuje dlouhý kabel (i když to už teď není pravidlem), připomíná myš a myší ocas. Pojmenování se každopádně ujalo a nikdo už zařízení neřekne jinak.
Mimo počítačovou myš, ale vědec Doug Engelbart za svůj život přišel ještě s dalšími dvaceti vynálezy, přičemž jedním z nich byl například i tabulkový procesor. Faktem je, že letošní rok je ještě významnější tím, že je to přesně deset let od Engelbartova úmrtí, ke kterému došlo v jeho 88 letech, v červenci 2013.
Myši, které se nedokázaly prosadit v praxi
Ovládání auta nohama je běžnou záležitostí, proč by tomu tak nemohlo být i s počítačem? To pravděpodobně běželo hlavou členům Fentek Industries, kde přišli s nápadem Footime Mouse.
Fungovalo to tak, že jste si na pravou nohu nasadili pantofel, která snímá pohyb ve všech směrech a levou nohou pak obsluhujete pět tlačítek a jedno rolovací kolečko. Říkáte si proč něco takového?
Výrobce si od vynálezu sliboval konec syndromu karpálního tunelu, posílení středového svalstva a možnost ponechat ruce na klávesnici po celou dobu práce na počítači. Hádáte dobře, toto řešení brzy upadlo v zapomnění.
Vyskakovací myš
I tento model myši je už dávno v propadlišti historie, ale rozhodně stojí za zmínku. V devadesátých letech přišla společnost HP s velice originálním řešením počítačové myši.
Byla totiž ukryta v těle notebooku OmniBook 800. Jak to vypadalo? Stačilo stisknout jediné tlačítko a z pravé strany notebooku vyskočilo zařízení, které stačilo povytáhnout, rozložit a začít používat.
Pen Mouse
Třetí a dnes již poslední zajímavou variantou počítačové myši bylo bezdrátové pero, tzv. Pen Mouse, které vycházelo z klasické myši, i když jen funkcemi. Lišilo se totiž jinak ve všem ostatním, v tvaru těla, vzhledem, a hlavně také způsobem držení, což připomínalo spíše držení některé psací potřeby.
Na spodním konci mělo optický snímač, který sledoval pohyb po podložce a transformoval ho do pohybu kurzoru na obrazovce. Na horní straně jste mohli najít dvě tlačítka určená pro ovládání ukazováčkem.
K pohonu pera sloužila mikrotužková baterie a hlavní výhodou takto vypadající „myši“ bylo více ergonomické držení, i když se nakonec jednalo o slepou uličku ve vývoji.
Připravila: Petra Sauerová